Ústav na zámku v Liběšicích má před sebou poslední dva měsíce provozu. Co bude dál?

„Tam jsme byli na sebe zvyklí a kdykoli jsme se chtěli navštívit, tak jsme se navštěvovali mezi patry a teď je to takový divný,“ říká Václav Šimral, který žil na zámku déle než 30 let. Za tu dobu si zvykl na tamní péči a v chráněném bydlení v Litoměřicích je to pro něj složitější...

„Tam jsme měli každou chvíli něco. Jako oběd, večeři, snídani. Teď mi vadí, že si to musím kupovat a když si to budu kupovat, tak nejsou peníze.“

Jaký je teď postoj obce vůči zámku? To vysvětluje starostka obce s Alena Knobová z Hnutí pro harmonický rozvoj obcí a měst.

„Obec Liběšice je opatrovníkem pro 52 opatrovanců. Z nich většina už je z Liběšic odstěhovaná, devět jich je ve chráněném bydlení, zbytek je v jiných ústavech. Tím stěhováním narostla administrativa, takže ta funkce opatrovníka se nám teď vykonává těžko. Uvažovali jsme o tom, že bychom požádali, abychom už nebyli opatrovníky, ale vzhledem k tomu, že se na nás obrátili někteří naši opatrovanci, tak jsme si řekli, že to nějakým způsobem musíme zvládnout.“

Ústav sociální péče na zámku v Liběšicích na Litoměřicku |foto: Jan Bachorík

Starostka obce si myslí, že zámek lze v budoucnu nejlépe využít jedině opět jako nějaké sociální zařízení. Knobová se jinak obává, co s opuštěným zámkem bude…

„Je to významná budova, historicky chráněná památkově. Když tu nic nebude, nevím, jakým způsobem budou zajišťovat třeba ochranu toho objektu, aby nedošlo k vykrádání, devastování. Jak bude v zimě ten objekt temperován, zajištěn.“

O tyto věci se musí postarat Ústecký kraj jako majitel. „Krajská majetková správa pak rozhodne, jak bude tento majetek dál využíván. Jestli bude využíván pro jiné účely, nebo jestli půjde na prodej. To je otázka a samozřejmě to je věc i zastupitelstva kraje,“ dodává radní Martin Klika z ČSSD.

Do konce roku skončí i čtyřicet zaměstnanců, kteří v ústavu zatím stále pracují. Podle ředitele litoměřického Centra sociální pomoci Jindřicha Winklera každému z nich nabídli možnost pokračování práce pro jejich organizaci.

„Ne všichni zaměstnanci chtějí pokračovat. Takže dojde samozřejmě k nějakým výpovědím, ale my jsme pozice těm pracovníkům nabídli a oni u nás už dále pracovat nechtějí.“

Zámek v Liběšicích začal sloužit sociálním účelům hned po 2. světové válce. Jako ústav pro mentálně handicapované skončí po 20 letech fungování.