Ústecké Činoherní studio představí Moliérova Misantropa jako večírek vyšší společnosti

V titulní roli Alcesta uvidí diváci Kryštofa Rímského. Hostující Erika Stárková se ústeckému publiku představí poprvé - v roli Alcestovy přítelkyně Celimeny.

Místo paláce ze 17. století, kdy byla hra napsána, se děj odehrává na strohé scéně. Tvoří ji zrcadlová stěna a dvě židle a diváky zavede na večírek vyšší společnosti.

„Určitě to je tím, v jaké společnosti se nacházel a vůči které se on chtěl vymezovat. Ta společnost je plná přetvářky a nějakých nešvarů, které jeho popuzují k tomu, aby se choval jako oni, agresivně,“ vysvětlila dramaturgyně Dagmar Haladová, proč si právě Misantropa vybrali do repertoáru.

Misantrop? Nešťastný, ale čistý, říká jeho představitel Kryštof Rímský

Z generální zkoušky hry Misantrop|foto: Kristýna Císařová

Kryštofovi Rímskému se do titulní role Alcesta zpočátku moc nechtělo: „Když jsem si to poprvé přečetl, tak jsem to nenáviděl, upřímně řečeno. Takový člověk je vždy nešťastný a odstrčený na okraj společnosti. Na druhou stranu si myslím, že to není negativní postava, jak to bývá často prezentováno. Myslím si, že je to velmi čistá postava. Ale pokud chce člověk s takovou pravdou žít, tak musí jít na kraj lesa a vyprávět to do lesa.“

Alespoň kousek té čisté upřímnosti, měl by být v každém z nás? Umět se postavit za něco, za svůj názor?

„Umět se postavit zlu a lži, to by samozřejmě měl umět každý. Ale když si to člověk vezme jako úzus pro celý svůj život, tak si myslím, že nepochodí. Protože náš svět je postavený, obzvlášť teď ten postmoderní internetový, na falzu, lži a neustálé překrucování pravdy. Takže v dnešní době by takový člověk už vůbec neměl šanci,“ myslí si Rímský.

Skoro 350 let starý text se Činoherní studio snažilo podle dramaturgyně Haladové obohatit.

Cemelinu mužské chování dovedlo do samoty

Z generální zkoušky hry Misantrop|foto: Kristýna Císařová

„My jsme tam dodali feminismus ze strany Celimeny, která je obklopená machistickou společností. Nedostává svobodný prostor, nedostává svobodu jako žena. Ona by samozřejmě chtěla, aby se s ní nezacházelo jako s majetkem, ale aby se s ní zacházelo jako s ženou, jako s rovnoprávnou bytostí k mužům. Protože je neustále obletována chlapy, a to ji nutí k tomu, aby se uchýlila do té samoty, stejně jako ten Misantrop. Takže vlastně pro nikoho nejsou ta východiska dobrá, nejsou pozitivní.“

Celimena na konci zůstává na jevišti sama. Přivolá si aspoň sluhu, který jí v tichosti a v pozoru dělá společnost.

„Já se tam snažím vyhrát za tu postavu, její pocit. To je ten, že celou dobu byla v obležení mužů, řešila žárlivé scény svého přítele, partnera, žárlivé scény své sestřenice. Potom po velkém monologu, kdy se přizná k tomu, že nemá ráda tu nabubřelost a pýchu a ego a vše, jak s ní muži zacházejí jako s majetkem, tak najednou osamí a je sama. Snažím se tam dodat jakoby vnitřní paniku, že najednou je opravdu sama a to, po čem celou dobu toužila a za co bojovala, tak najednou má a má z toho strach, protože neví, co bude,“ říká hostující Erika Stárková, kterou ústecké publikum uvidí poprvé.

Scéna Misantropa je strohá - dvě židle a stěna z propustných zrcadel s otočnými částmi. „Vytváří to třetí prostor, který je za zrcadly. Je to velmi variabilní. Umožňuje nám to práci s odchody, příchody. Podporuje nám to dynamiku toho představení,“ dodává Dagmar Haladová.

Misantrop má v ústeckém Činoherním studiu premiéru 27. listopadu od 19 hodin. Je to předposlední premiéra letošního roku. Tou poslední bude v prosinci Malý princ.