Vánoční muzika není jenom hudba, ale i pokrm
Staročeský štědrovečerní stůl je pro dnešního člověka trošku netypický. „Lidé si neuvědomují, že je 24. prosinec ještě postní den. A letos navíc čtvrtá adventní neděle, takže bychom měli mít na stole trochu postní jídlo,“ říká Jitka Ledvinková ze skanzenu v Zubrnicích.
Pokrmy na vánočním stole byly v Čechách hlavně symbolické. Neměla třeba chybět čočková polévka – čočky je hodně, takže měla přivolat bohatství. „Nebo hrách – z toho se mohla vařit i polévka nebo pučálka,“ vysvětlila Ledvinková.
Hrách je podle pro české země tradiční a dají se s ním dělat kouzla. „Ale asi se lidem nechce s tím pracovat. On se musí nechat v noci namočit, pak nechat napučet a nakonec opražit na oleji. Je to vynikající,“ doporučuje Ledvinková.
Samozřejmě na tradiční stůl už po staletí patří vánočka. Pletence byly symbolem pospolitosti. Svícen a jablka – jejich počet by měl odpovídat počtu stolovníků.
„No a musel tam být i chleba- když je chleba není hlas, tak proto,“ vysvětlila ještě Jitka Ledvinková. I dnes ještě lidé vědí, co je vánoční kuba, který také měli Staročeši na stole. A v Českém středohoří pak vánoční muziku. To není hudba, ale opět pokrm. Středohoří je ovocnářská oblast, takže lidé si na zimu dělali z různého ovoce, hlavně z jablek křížal. Ty se na Vánoce rozvařily, propasírovaly přes sítko, vše se dochutilo perníkem a vanilkou i hřebíčkem. A vznikla vánoční muzika. Mazala se třeba právě na vánočku.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků