Z první pomoci nemusíte mít strach - po telefonu vám pomůže operátorka záchranné služby!
Každý z nás může zachránit život anebo naopak pomoc potřebovat. Třeba když na ulici někdo zkolabuje a je v bezvědomí. Víte, co byste udělali? Znáte zásady první pomoci? I kdybyste nevěděli vůbec nic, není třeba panikařit. Poradí vám operátorka záchranné služby.
„Ten pán dýchá nebo ne? Tak musíte ho položit na záda, zaklonit mu hlavu.“
To je asi první věc, na kterou se operátorka zeptá, když zavoláte na záchrannou službu. Právě zajistit dýchání je podle vedoucího záchranáře záchranné služby Ústeckého kraje Pavla Šebesty to nejdůležitější.
„Když bude ten zraněný ležet v jiné poloze než na zádech a nebude mít zakloněnou hlavu, tak zapadlý jazyk ucpe dýchací cesty. Nemá cenu ten jazyk vytahovat rukama. Když má ten postižený křeče, je schopen tomu zachránci ukousnout prsty, aniž by o tom věděl.“
Důkladný popis situace usnadní záchranářům práci
Pohybuje zraněný při pokusu nadechnout se pusou jako kapr? I to může být pro operátorku záchranné služby důležité vodítko.
„Je to známka takzvaného gaspingu. Je to jakoby obranný mechanismus, který se snaží nadechovat se. Je to pro dispečera důležitá věc, že je ta resuscitace úspěšná, nebo že je dobře masírován hrudník,“ vysvětluje Šebesta.
Masáž srdce je dost vyčerpávající záležitost, proto je výhodou, když se mohou lidé střídat.
„Občas nám volají lidi, že jsou sami. Takže dispečeři se ptají: ‚Umíte dát telefon na hlasitý odposlech? ‘ Telefon si položí vedle sebe a mluví spolu takhle. Protože i ta masáž, nebo mačkání hrudníku není jednoduché, když máte jednu ruku s telefonem a jednou máte mačkat, nejde to úplně vždycky.“
Nejdřív je vždy potřeba nahlásit operátorovi město, odkud volám
Operátorka záchranné služby je s volajícím ve spojení do té doby, než přijede sanitka. Pokud by si někdo nevěděl rady, poradí mu.
Kromě první pomoci je nutné zjistit, kam má sanita přijet. Při vytočení čísla 155 se v Ústeckém kraji vždy dovoláme do centrálního dispečinku v Ústí nad Labem. Je proto velmi důležité hlavně uvést město.
„Ideální je začínat městem a ulicí. Jsou ulice, které máme v každém městě, např. Masarykova třída, ulice. Jakmile víme, kde se volající nachází, dispečer posílá sanitu a nadále zůstává s volajícím na telefonu a už probírají detaily toho, co se stalo. Posádka je informována následně jiným operátorem,“ doplňuje Pavel Šebesta.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Syna jsem našla ležet zbitého na toaletách.‘ Když škola říká, že šikanu nemá, je to začátek problému
-
Příběh Roberta Kaliňáka: Z politického důchodce ve vazbě se během dvou let stal zastupujícím premiérem
-
‚Zvažovali se i hroši.‘ Moravskoslezský kraj jedná o rezervaci zvířat na Bakalových pozemcích u Karviné
-
Prezident Raísí nepřežil nehodu vrtulníku. Podle íránských médií je mezi mrtvými i ministr zahraničí