Na kolech do Švédska - 9. den - 28. června 2009

Ne všechny silnice ve Švédsku jsou asfaltkyFoto: David Hertl

Dnešní etapa se stane etapou "odpočinkovou". To pochopíte z úhrnu dnes ujetých kilometrů. Ale jinak byla zcela vyčerpávající. Ráno to začalo zjištěným defektem zadní pneumatiky Standova kola. Asi to bylo tím, že včera večer si jeho kolo v kempu obcházel kačer s kachnou a protože jim Standa nedal ani kousek oplatky, proklofli mu plášť.

Po startu se zase ukázalo, že i když provoz v neděli ráno je téměř nulový, tak silnice E22, která se tu a tam mění v jakousi malou rychlostní komunikaci s povolenou rychlostí až 100 km/h, což je na Švédsko už téměř rychlodráha, tedy že tato silnice nebude pro jízdu cyklistů zrovna ideální. A tak jsme volili obchvatné trasy po silnicích nižší třídy. A kupodivu jsme dnes ani jednou nezabloudili.
Naplno jsme si tak opět užili švédského venkova, dnes znovu ve velmi koncentrované podobě. Jezer a fjordů bylo tolik, že už to nikdo ani nepočítáme a fotíme skutečně jen to hodně a hodně zajímavé. Moře samotné jsme neviděli, zato jsme si užili věci, která u nás není až tak běžná, ale tady (z lehce pochopitelných důvodů) ano. Vzhledem k velikosti Švédska, vzhledem k malé hustotě jeho osídlení a tedy i vzhledem k velkému množství osad a samot nevedou prostě do všech míst asfaltové silnice. Najeli jsme řadu kilometrů po prašných, a z těch se práší opravdu hodně - zvlášť, když takový kombík volvo se po téhle cestě přežene devadesátkou, což nebyla zase až taková výjimka.
K tomu všemu se přidalo totální vedro - dnes opravdu velké. Sluníčko svítí naplno, dokonce se utišil i vítr, takže o to je pálení slunce větší. Švédové se na každém kusu trávníku opalují a dokonce stříkají vodou psy...
Příjemným překvapením byl pro nás závěr etapy. Dojeli jsme před Norrkrog a zjistili jsme, že posledních dvě stě metrů od kempu nás nedělí silnice, ale jeden z fjordů... Každých dvacet minut jezdí přívoz, na který jsme se nalodili a k nemalému (a příjemnému) překvapení jsme zjistili, že je zdarma. Zato kemp, ten tedy stál za to... Jedna malá místnost s domě, ve kterém je ubytovna křesťanské mládeže, ovšem cena silně nekřesťanská - 600 švédských korun, to je nejvíc, co jsme zatím platili, a to jsme už spali v daleko luxusnějších chatkách...
A jako obvykle ještě rekapitulace: na cestě jsme byli 4:26 hodiny, ujeto v etapě 89 kilometrů, dohromady na výpravě 1139 kilometrů.
 

1. den (20. června)
8:30 Praha, Úřad vlády ČR - Klecany - Mšeno - Mimoň - Stráž pod Ralskem - Rynoltice - Hrádek nad Nisou

2. den (21. června)
Hrádek nad Nisou - Zittau - Görlitz - Rothenburg - Forst

3. den (22. června)
Forst - Ratzdorf - Lebus - Sarbinowo - Witnica - Chojna

4. den (23. června)
Chojna - Dabie - Wolin - Dargobad - Swinoujscie

Noční trajekt z Polska do Švédska

5. den (24. června)
Ystad - Brösarp - Galitofta - Bromöla

6. den (25. června)
Bromöla - Jamshög - Drakannla - Linneryd

7. den (26. června)
Linneryd - Älghult - Forsaryd - Mörlunda

8. den (27. června)
Mörlunda - Väderum - Norhul - Borghult

9. den (28. června)
Borghult - Rumma - Franksbo - Häggebo

10. den (29. června)
Häggebo - Skärnäs - Fristad - Nyköping

11. den (30. června)
Nyköping - Näsby -Varsta - Hagerstern

12. den (1. července)
Hagerstern - Stockholm

A kdo jede? Duchovním otcem výpravy a hlavním organizátorem je Jiří Pilnaj (44) z Miřejovic na Litoměřicku, spolu s ním pojede i Stanislav Egreši (44) z Litoměřic, cyklista s velkou vytrvalostí, specialista na dlouhá i prudká stoupání. Oba jsou členy cyklistického klubu SKP Styl Litoměřice. Do Švédska vezou cyklisté symbolický dar - kopii Klaudiánovy mapy, nejstarší tištěné mapy Čech (1518). Ve středu 1. července by ji měli předat zástupcům švédského ministerstva pro evropské záležitosti. Oba cyklisté mají s podobnými akcemi dlouholeté zkušenosti. V roce 1998 podnikli na kolech cestu od pramene řeky Ohře až k jejímu ústí do Labe v Litoměřicích. V roce 2004 zase vyrazili na kolech přesně ve stopách pěší cesty Karla Hynka Máchy z Čech do Itálie a zpět. Poslední podobnou cestu uskutečnili vloni v březnu, kdy na kolech dojeli z Litoměřic do řecké Olympie v den, kdy byl slavnostně zapálen olympijský oheň.