Blízkozemní dvojčata

Binárnost planetky 1998 RO1 byla odhalena fotometrickým měřením. Co to přesně znamená?

U nás v Ondřejově a zároveň i na několika spolupracujících stanicích jinde ve světě funguje pozorovací program, jehož náplní je měření blízkozemních planetek během jejich těsných průletů kolem Země. Měříme jejich fotometrickou variaci. Zajímá nás tedy to, jak se vyvíjí jejich jasnost s časem. U jednoduchých těles je to prosté, jejich jasnost obvykle kolísá periodicky s tím, jak planetka rotuje. Pokud jsou ale tělesa dvě, zjistíme daleko složitější kolísání jasnosti. Každé z těles má totiž svou vlastní rotační periodu a obě se navíc navzájem zakrývají. V okamžiku, kdy jedno těleso přechází před druhým, dojde k výraznému poklesu celkové jasnosti systému. Podle toho poznáme, že tělesa jsou dvě. Podle hloubky poklesu pak můžeme odvodit i jejich vzájemnou vzdálenost, poměr velikostí a některé další parametry.

Jak dlouho taková pozorování trvají, než jsou považována za dostatečně průkazná?

To záleží na okolnostech. Není samozřejmě možné někam jen tak mimochodem namířit dalekohled a věnovat tomu pár nočních hodin. Jedna noc na to nestačí, v zásadě to trvá pár týdnů.

Co zajímavého jste zjistili o objektu 1998 RO1?

V případě této konkrétní planetky platí, že menší těleso má zhruba 50-60% velikosti tělesa většího. My už jsme v Ondřejově několik binárních planetek objevili, další našel radar z americké stanice v Goldstone a nebo z Areciba. Každý binární systém je trochu jiný. U některých jsou obě vzájemně se obíhající tělesa téměř stejná. Jindy je zase satelit poměrně malý, měří třeba jen desetinu průměru velkého tělesa. Nedá se říci, že by existoval nějaký typický poměr a nebo vzhled těchto objektů.

Dokážete odhadnout, kolik blízkozemních planetek by mohlo být binárních?

Odhadujeme, že je to asi šestina všech blízkozemních objektů; zhruba 15-20%. A to je poměrně hodně. Pokud by nás tedy v budoucnu nějaká planetka ohrozila, máme šanci zhruba 1:6, že to bude planetka binární. Nic takového se zatím neděje a žádná nebezpečná planetka na nás nemíří. Ale kdyby mířila, museli bychom ji opravdu důkladně odpozorovat. Odchýlit dvojitý objekt by totiž bylo mnohem složitější, než odchýlit objekt jednoduchý.

Stále hovoříme o binárních (tedy "dvousložkových") objektech. Mohou se ve vesmíru vyskytnout i objekty, které budou sestávat z většího množství vzájemně se obíhajících těles? Třeba ze tří?

Vyloučeno to není, ale zatím nebyl žádný takový objekt objeven. Teorie naznačují, že něco podobného je málo pravděpodobné. Zdá se totiž, že pokud taková situace nastane, a vyskytnou se tři vzájemně se obíhající tělesa, dvě z nich se dříve či později vzájemně srazí a splynou v jeden objekt. Opravdu stabilní je tedy zřejmě pouze konfigurace dvou těles. Vícenásobné konfigurace, se třemi a více tělesy, obíhajícími vzájemně kolem sebe se tedy budou vyskytovat jen s malou pravděpodobností a v malém počtu.

A jak to je (a nebo bude) s pojmenováváním binárních planetek? Dostane každá část své jméno a nebo bude platit jedno jméno pro celý objekt?

Ti astronomové, kteří se nomenklaturou zabývají, to znamená že ustanovují pravidla, podle nichž se objekty pojmenovávají, nenavrhli zatím žádný rozumný systém. V zásadě se navrhuje zatím jen to, aby satelit, tedy menší z obou těles, dostal jméno, které bude v nějakém vztahu ke jménu té hlavní, větší části. Pokud by se třeba planetka jmenovala podle historické osobnosti, satelit by dostal jméno nějakého jejího spolupracovníka, kolegy nebo třeba rodinného příslušníka. U planetky, pojmenované podle nějaké postavy z konkrétního literárního díla, by z tohoto díla mělo vycházet i jméno satelitu. Žádná přesná pravidla dosud nejsou - těch těles je zatím málo a my nejsme ještě tak daleko, abychom uvažovali o jejich jménech. Všech devět binárních planetek, které jsme tady v Ondřejově objevili má zatím jen dočasné označení, abychom věděli, o čem mluvíme. Nějaká pěkná, lidsky pochopitelná a pro laiky snadno zapamatovatelná jména jsme pro ně zatím nevymýšleli.

S Petrem Pravcem hovořil
Frederik Velinský

Další podrobnosti najdete na stránkách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, věnovaných přímo planetce 1998 RO1, odkud je převzat i náš graf. Tamtéž můžete najít i přehled všech dosud známých binárních blízkozemních planetek.

Titulní stránka.