Co po sobě zanechali prospektoři

Skalní rytiny jsou, ač se to možná nezdá, významným historickým pramenem. Údaje jimi poskytované sice nejsou rovnocenné třeba s písemnými prameny, ale nesou v sobě i tak řadu zajímavých informací, týkajících se běžného každodenního života. Ať už ve spojení s turistikou, existencí různých úkrytů místních obyvatel, s nejrůznější výrobní činností, komunikacemi a nebo s cestami středověkých prospektorů. Nejčastějšími nápisy, tesanými do skal, jsou křížky a zejména letopočty. Nejstarší z nich pocházejí z počátku 16. století.
Když se loni na podzim čistila od mnohaletého nánosu bahna známá vápencová jeskyně Na Špičáku na severomoravském Jesenicku, čekalo tam na badatele mimo jiné i překvapení v podobě do stěny vyrytých iniciál H a B, vyobrazení sekery, dalších nezřetelných motivů a letopočtu 1519. Jde o zatím nejstarší nalezenou skalní rytinu ze všech krasových oblastí v Čechách i na Moravě. Bližší ohledání prokázalo, že byla do skalní stěny vyťukána prospektorským kladivem. O tom, že hledači kovů (a zejména těch drahých) skutečně na naše území ve středověku často pronikali, máme samozřejmě řadu důkazů; nejen těch tesaných do skal. Jeskyně Na Špičáku je toho dobrým příkladem. Patří totiž mezi nemnoho českých a moravských jeskyní, o nichž se nám dochovaly staré písemné zmínky. Už v roce 1430 jeskyni popisoval krakovský prospektor Antonius Walle ve svých písemných pokynech pro hledače zlata. A ti ji možná navštívili mnohokrát - na stěnách jeskyně se totiž dochovaly stovky skalních rytin a nápisů. Všechny asi nebudou prospektorské, ale na historické hodnotě jim to neubírá - ať už jsou jakkoliv staré.
Dokumentací skalních rytin se u nás mnoho badatelů nezabývá. Soustavně se jí věnují zejména archeologové českolipského muzea Petr Jenč a Vladimír Peša, kteří byli i u nálezu v Jeskyni na Špičáku. Jak se podle nich pozná, že rytina je opravdu stará a nevznikla dodatečně? "O stáří rytiny hovoří především způsob, jakým byla vyryta a také třeba typ písma", řekl nám k tomu Vladimír Peša. Dalším důležitým znakem je podle něj stupeň zvětrání materiálu. I ten do určité míry ukazuje, jak je rytina stará ve srovnání s jinými rytinami na tomtéž místě.
A jaký je smysl a význam 485 let staré prospektorské rytiny z jeskyně Na Špičáku u Jeseníka? Těžko říci? Ty už zmíněné nezřetelné motivy by snad mohly zobrazovat ukřižování Krista. A nebo i něco docela jiného.

Frederik Velinský

Použité prameny a literatura:
Haušková, Bára: Hledači pokladů zanechali v jeskyni vzkaz. Právo, 5.4.2004
Velinský, Frederik: Skalní rytiny - opomíjení svědkové minulosti. Planetárium, 29.12.2002
Další informace poskytli archeologové Vladimír Peša z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě a Lenka Jarošová z Vlastivědného muzea Jesenicka.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.