Jezeří: Obětní kámen
U přírodního skalního výchozu na hřebeni Krušných hor se našly dvě středověké a jedna pravěká nádoba. Byly v nich kdysi obětiny?
O tom, že některé výrazné skalky a kameny bývaly našimi předky s patřičnou vážností uctívány se už dnes nepochybuje. U některých se dokonce našly zbytky obětin - tedy alespoň si to myslíme. Podobný kámen stojí například nedaleko zámku Jezeří na Mostecku, odkud je široký a poněkud nevábný rozhled na vydolovanou krajinu mezi Mostem a Chomutovem. Široký rozhled byl také možná důvodem, proč právě tady, ve vrcholových partiích Krušných hor na temeni vrchu Jedláku vzniklo na přelomu 9. a 8. stol. př. n.l. opevněné výšinné sídliště. Pro jeho vybudování bylo využito četných kamenných výchozů, které lemují temeno návrší, tehdy nejspíš holé a bez stromů. Zhruba v centru sídliště se našel skalní blok, asi 1,5 m vysoký, o kterém panuje domněnka, že mohl být využíván ke kultovním účelům. Nic se však u něj nenašlo. Mostečtí archeologové prozkoumali před třiceti lety i některé další nápadné skalní útvary v širším okolí tohoto opevněného sídliště. A dobře udělali.
V dubovém lese, na svahu, asi 300 metrů severně od zámku Jezeří, stojí více než 3 m vysoký nápadný přirozený skalní útvar. V dobách, kdy byly Krušné hory bez lesů, musel být zdaleka viditelný. Archeologové u něj našli střepy ze tří nádob, dvou středověkých džbánků ze 14. nebo 15. století a z jedné nádoby pravěké. Jak se tam dostaly?
Podle archeologů mohl podobný zdaleka viditelný přírodní útvar sloužit například jako orientační bod, ke kterému mohlo být případně i něco uschováno, s jistotou, že to později bude nalezeno. Archeologové nevylučují ani kultovní význam kamene - v nádobách k němu mohly být například přinášeny oběti v podobě potravin. Sloužil by tedy jako obětní kámen. Bohužel se nedá vyloučit i skutečnost, že se nádoby ke kameni dostaly v průběhu staletí docela náhodou. Pochopitelně byly rozbité - a někdo je tu mohl docela obyčejně zahodit. Nálezy u přírodního výchozu poblíž Jezeří jsou však i přesto považovány za důležité svědectví o blízkém vztahu lidí k výrazným kamenům a to na ploše mnoha staletí, až do doby dávno po nástupu křesťanství.
Ostatně - trocha toho "pohanství" v mnohých z nás přežívá až dodneška.
Frederik Velinský
Literatura:
Koutecký, Drahomír: Archeologické nálezy u nápadného skalního výchozu u Jezeří, okr. Most. Archeologické rozhledy 1985, č. 2, s. 198-200.
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně