Kde leží hrob Alexandra Velikého?

Makedonský panovník Alexandr Veliký se dožil pouhých 33 let. Když roku 323 př.n.l. v Babylonu zemřel, jeho říše sahala od Řecka a Egypta až po Indii. Příčina smrti velkého vojevůdce není známá - mohlo jít o malárii nebo zápal plic. Dokonce se říkalo, že Alexandr byl otráven. Říši si rozdělili jeho generálové; v Egyptě se vlády ujal Ptolemaios. Alexandrovo tělo bylo mumifikováno a dva roky po smrti se chystal jeho převoz do královské hrobky v rodné Makedonii. Na hranicích Egypta se však ostatků zmocnil Ptolemaios a dal je pohřbít v egyptské Memfidě. Jeho nástupce Ptolemaios II. je pak převezl do Alexandrie, nového hlavního města Egypta, které sám Alexandr kdysi založil. Každý římský císař, který Egypt navštívil, zašel i do Alexandrovy hrobky, aby se mu poklonil. Posledním byl roku 194 n.l. Septimius Severus. Ve 3. století propukly v Alexandrii krvavé bouře a povstání, bylo zničeno mnoho budov a mezi nimi i královské pohřebiště. Co se stalo s Alexandrovými ostatky? Většina historiků soudí, že dodnes spočívají někde pod ulicemi Alexandrie. Jiného názoru je britský historik Andrew Chugg. Podle jeho tvrzení se dnes Alexandrovy ostatky nacházejí v chrámu sv. Marka v Benátkách. Jak se tam dostaly?
Sv. Marek Evangelista byl podle tradice zakladatelem křesťanské obce v Alexandrii a jejím prvním biskupem; někdy v 1. nebo počátkem 2. století po Kristu tam zemřel mučednickou smrtí. Jeho mumifikované tělo bylo pak v 9. století převezeno do Benátek, kde se stal patronem republiky a kde mu byl zasvěcen chrám. Vtip je v tom, říká Andrew Chugg, že to tělo nepatří sv. Markovi, ale Alexandru Velikému. K úmyslné záměně podle něj došlo právě za křesťanských bouří ve 3. století, když kdosi nechtěl, aby byly zhanobeny ostatky velkého vojevůdce. Ostatně - o posmrtném osudu těla sv. Marka se ví ještě méně; podle některých pramenů mohlo být dokonce po Markově smrti spáleno, dodává k tomu Chugg. Jediná možnost, jak zjistit totožnost mrtvého těla z chrámu sv. Marka by podle Chugga byla jeho exhumace a provedení testů DNA. Ostatky Alexandrova otce Filipa Makedonského už byly v 70. letech minulého století nalezeny a tak je s čím srovnávat.
Andrew Chugg je však zatím se svou teorií sám. Nelze proto předpokládat, že by k těmto testům v dohledné době došlo. Jeden Brit asi dost těžko přesvědčí všechny benátské katolíky.

Frederik Velinský

Použitá literatura:

Je v Benátkách pohřben svatý Marek nebo Alexandr Veliký? Zpráva ČTK z 14.6.2004.
Milan Slezák: Objev či omyl století? Týden 9/1995.
Vojtěch Zamarovský: Bohové a králové starého Egypta. Praha 1979.
dk: Marek. Heslo Ottova slovníku naučného. Díl šestnáctý Líh - Media. Fotoreprint původního vydání z roku 1900. Praha 1999.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.