22. ledna  2005 v 10:43  rubrika: Planetárium

Stará Boleslav: Paládium země české

Milostné obrazy či sochy, zvané paládia, ochraňují země, národy nebo církevní provincie a jsou jim záštitou. I české země mají své Paládium.

Chrání země, národy nebo církevní provincie a jsou jim záštitou - takovým milostným obrazům či sochám se říká paládia. I české země mají své Paládium; našli byste ho ve Staré Boleslavi, v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Je to malý, částečně zlacený kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské.
O Paládiu ze Staré Boleslavi existuje řada pověstí, které jeho původ hledají třeba až u svatého Metoděje a kněžny svaté Ludmily - snad prý jí ho daroval na památku slavného křtu, možná ho ona sama nechala ulít z roztavených pohanských model. Po Ludmilině smrti zdědil reliéf kníže svatý Václav, který prý nosil obrázek Panny Marie stále u sebe coby Patronku panovníka. Snad jej měl na krku i v den své smrti, cestou na jitřní mši do kostela svatých Kosmy a Damiána, před nímž byl zavražděn. Kovovou destičku zachránil podle legendy Václavův věrný sluha Podiven. Ukryl ji pod kořeny stromu dřív, než ho zajali a oběsili. Dvě století ležel vzácný reliéf v zemi. Roku 1160 jej prý vyoral jakýsi sedlák, jak roku 1629 zaznamenal děkan svatovítské kapituly Kašpar Arsenius z Radbuzy. Sedlák odnesl nalezený obraz domů, ten mu však v noci zmizel a ráno ho našel zase na poli. Zkusil to ještě dvakrát, ale tajemná destička se pokaždé přes noc vrátila na místo, kde ji našel. Pověsil ji tedy na strom. Zpráva o zvláštní nálezu a jeho zázračných okolnostech se roznesla po širokém okolí a na místo začali přicházet poutníci. Časem tu byla postavena kaple a pak i kostel. Od konce 16. století se pořádaly každoroční pouti do Staré Boleslavi. Až v první polovině 17. století se však o kovovém reliéfu Panny Marie Staroboleslavské hovoří jako o Paládiu země české a víry svatováclavské. V letech 1674-80 byla z Prahy do Staré Boleslavi vystavěna Svatá cesta ze čtyřiačtyřiceti výklenkových kaplí, ozdobených svatováclavskými motivy a vyobrazeními zázračných mariánských obrazů. Z té už toho do dnešních dnů zbylo pramálo. Dochovaly se hlavně legendy a pověsti. Mezi nimi i jedna lidová, podle níž vždy na Hromnice vylétá nad staroboleslavský chrám skřivan a vesele vyzpěvuje Marii své chvály. Pak se ztratí a znovu se objeví až 25. března, na svátek Zvěstování Panně Marii, kdy podle pověsti došlo k zázračnému znovunalezení Paládia.
Paládium přežilo všechna protivenství. Uloupili ho Sasové i Švédové (jeden švédský generál přitom prý Panně Marii dokonce probodl krk), ohrožovali jej Turci i Prusové, vždy se však nakonec s velkou slávou vrátilo zpátky. Poslední prosebné procesí s Paládiem se konalo ve smutném roce 1938. I přes všechny prosby tehdy Paládium naši zemi ochránit nedokázalo. Z obavy před zcizením ho tenkrát potají zazdili. Až v roce 1945 se vrátilo tam, kde je dnes - do poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Chrání odtamtud a opatruje naši zem. Kéž se mu to daří a skřivan nechť mu k tomu zpívá.

Frederik Velinský

Prameny:
Cílek, Václav: Makom. Kniha míst. Praha 2004.
Royt, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha 1999.
Štajnochr, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně. Uherské Hradiště 2000. 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

 

Na titulní stránku. 

Nové články v rubrice

Ústecký kraj
  Od 24.4.2014 12:30 do 14:35; na silnici 261 v obci Křešice okres Litoměřice; střed obce.; nehoda; 2 havarovaná vozidla; 2 x OA bez zranění. Na místo jede PČR.
  Od 23.4.2014 22:15 do 24.4.2014 14:00; na silnici 27 v obci Žiželice okres Louny; před Obecním úřadem.; porouchané vozidlo, očekávejte zdržení; neprůjezdná zpevněná krajnice; odstavený NA s návěsem v ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas