Stará Boleslav: Palladium země České

Našli byste ho ve Staré Boleslavi, v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Je to malý, částečně zlacený kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské.

O Palladiu ze Staré Boleslavi existuje řada pověstí, které jeho původ hledají třeba až u sv. Metoděje a kněžny sv. Ludmily – snad prý jí ho daroval na památku slavného křtu, možná ho ona sama nechala ulít z roztavených pohanských model. Po Ludmilině smrti zdědil reliéf kníže sv. Václav, který prý nosil obrázek Panny Marie stále u sebe coby Patronku panovníka. Snad jej měl na krku i v den své smrti, cestou na jitřní mši do kostela sv. Kosmy a Damiána, před nímž byl zavražděn. Kovovou destičku zachránil podle legendy Václavův věrný sluha Podiven. Ukryl ji pod kořeny stromu dřív, než ho zajali a oběsili. Dvě století ležel vzácný reliéf v zemi. Roku 1160 jej prý vyoral jakýsi sedlák, jak roku 1629 zaznamenal děkan svatovítské kapituly Kašpar Arsenius z Radbuzy. Sedlák odnesl nalezený obraz domů, ten mu však v noci zmizel a ráno ho našel zase na poli. Zkusil to ještě dvakrát, ale tajemná destička se pokaždé přes noc vrátila na místo, kde ji našel. Pověsil ji tedy na strom.

Čtěte také

Zpráva o zvláštním nálezu a jeho zázračných okolnostech se roznesla po širokém okolí a na místo začali přicházet poutníci. Časem tu byla postavena kaple a pak i kostel. Od konce 16. století se pořádaly každoroční pouti do Staré Boleslavi. Až v první polovině 17. století se však o kovovém reliéfu Panny Marie Staroboleslavské hovoří jako o Palladiu země České a víry svatováclavské. V letech 1674-80 byla z Prahy do Staré Boleslavi vystavěna Svatá cesta ze čtyřiačtyřiceti výklenkových kaplí, ozdobených svatováclavskými motivy a vyobrazeními zázračných mariánských obrazů. Z té už toho do dnešních dnů zbylo pramálo. Dochovaly se hlavně legendy a pověsti. Mezi nimi i jedna lidová, podle níž vždy na Hromnice vylétá nad staroboleslavský chrám skřivan a vesele vyzpěvuje Marii své chvály. Pak se ztratí a znovu se objeví až 25. března, na svátek Zvěstování Panně Marii, kdy podle pověsti došlo k zázračnému znovunalezení Palladia.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi (foto uživatele Boleslav)|foto: licence Public Domain, volné dílo, Wikimedia Commons

Palladium přežilo všechna protivenství. Uloupili ho Sasové i Švédové (jeden švédský generál přitom prý Panně Marii dokonce probodl krk), ohrožovali jej Turci i Prusové, vždy se však nakonec s velkou slávou vrátilo zpátky. Poslední prosebné procesí s Palladiem se konalo ve smutném roce 1938. I přes všechny prosby tehdy Palladium naši zemi ochránit nedokázalo. Z obavy před zcizením ho tenkrát potají zazdili. Až v roce 1945 se vrátilo tam, kde je dnes – do poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Chrání odtamtud a opatruje naši zem. Kéž se mu to daří a skřivan nechť mu k tomu zpívá.

Zdroje:
Václav Cílek: Makom. Kniha míst. Praha 2004; Jan Royt: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha 1999; Vítězslav Štajnochr: Panna Maria divotvůrkyně. Uherské Hradiště 2000.