Novinky, zajímavosti, kuriozity

Američtí vědci z univerzity v Madisonu zjistili, že kosti rostou hlavně při spánku. Přinejmenším to platilo pro jehňata, kterým členové týmu po dobu tří týdnů měřili každých 167 sekund délku kostí. Vědci se domnívají, že u dětí je to stejné; vysvětlovalo by to podle nich časté bolesti, spojené s růstem, které se u dětí projevují převážně v noci. Britský pediatr Hutchinson s tím nesouhlasí. Říká, že nejvíc rostou teenageři, ale bolesti mají hlavně děti mezi 6. a 10. rokem. Často i přes den.

Jedním z nejrychlejších pohybů v celé rostlinné říši je sklapnutí pasti masožravé rostliny mucholapky podivné; trvá pouhou desetinu vteřiny. Past připomíná rozevřenou škebli. Její mechanismus uvádí do chodu kořist, která se dotkne jemných chloupků na listech rostliny. Zakřivení listů, ohnutých směrem ven se pak v několika krocích změní z konkávního na konvexní; listy se ohnou dovnitř a past sklapne. Jde o podobný princip, jako když obracíte naruby kontaktní čočku. Podrobné informace o mucholapce podivné najdete na http://botanika.wendys.cz/kytky/K144.php. Na internetu je dokonce k vidění i celá fotogalerie mucholapky.

Nejpodivnějšími savci současnosti jsou patrně velcí hmyzožraví štětinatci, obývající antilské ostrovy Kubu a Haiti. Váží 1 kilogram a aktivní jsou převážně v noci. Příroda je vybavila echolokačním zařízením a také jedovými žlázami na druhém spodním řezáku. Zoologové je řadili k hmyzožravcům; testy DNA však nedávno prokázaly, že štětinatci zřejmě patří do prastaré skupiny Eulipotyphla. Na Zemi se podle všeho objevili už před 76 miliony let, ještě v době dinosaurů. Pramen: Jan Robovský - Zachraňme druhohorní hmyzožravce!, Vesmír 1/2005, s. 8; psáno podle Nature 429, 649, 2004. Další informace o štětinatcích a jejich fotografie hledejte na http://www.geocities.com/cuyaya/solenen.html.

Před 125 tisíci lety bylo vnitrozemí Austrálie díky pravidelným monzunům mnohem vlhčí a porostlé lesy; svědčí o tom četné fosilní nálezy. Asi před 50 tisíci lety však na kontinent přišli lidé a začali lesy vypalovat. Nejen, že přitom vyhubili většinu živočichů. Zavinili i změnu klimatu. Když se totiž po poslední době ledové monzunové deště vrátily, pronikání vláhy do australského vnitrozemí bylo nepřítomností lesů oslabeno a začala se tam rozrůstat dnešní poušť.

Debata o Turínském plátně nemá konce. Ačkoliv uhlíkové testy roku 1988 prokázaly, že toto údajné Kristovo pohřební roucho pochází až ze středověku, někteří vědci se s tím nehodlají smířit. Američan Raymond Rogers sledoval ve vzorcích z relikvie přítomnosti vanilinu, jehož množství ve lněných vláknech s přibývajícími roky klesá a vyšlo mu, že Turínské plátno je staré 1300 až 3000 roků. Uhlíkové testy jsou podle něj neprůkazné - byly prý provedeny na materiálu ze středověké záplaty. O Turínském plátně se na webu píše opravdu hodně. Zkuste třeba stránky The Shroud of Turin Education Project nebo stránky The Shroud of Turin, kde najdete další odkazy.

Vídeňská historička Anna Staudacherová se nedávno věnovala studiu známých "křížkových" podpisů analfabetů v rakouských matrikách. Zaujalo ji přitom, jak hodně záleželo na podpisu i lidem, kteří jinak psát nedovedli. Obyčejné tři křížky nabývaly tolika tvarů a dokonce i jejich uspořádání bylo tak různorodé, že se tyto anonymní podpisy nakonec staly stejně nezaměnitelnými jako podpisy skutečné. Tří křížků se k podepisování začalo používat koncem 18. století. (Píše o tom Dušan Třeštík v rubrice Zápisník únorového čísla kulturně historické revue Dějiny a současnost.)

V roce 2003 jsme se radovali předčasně, říkají němečtí meteorologové. I když tomu tehdejší údaje nasvědčovaly, ozónová vrstva kolem Země, která nás chrání před ničivým ultrafialovým zářením, se rozhodně ještě nezačala vzpamatovávat. Hodnoty z roku 2004 jsou dokonce nejhorší za celých 17 let, kdy se stav ozónu podrobně sleduje. Podle německých meteorologů se tak jen potvrdila dlouhodobá tendence slábnutí ozónové vrstvy zhruba o sedm procent za deset let.

15. dubna uvede kosmonaut Roberto Vittori na palubě orbitální stanice ISS do provozu italskou experimentální sondu LAZIO, která by měla být schopná varovat před zemětřeseními. Experiment vychází z teorie ruských vědců, podle níž každé zemětřesení rozkolísá zemské radiační pásy. Sonda by měla toto kolísání sledovat a měřit. Italové jsou přesvědčeni, že budou na základě údajů ze sondy schopni varovat před blížícím se zemětřesením se čtyř až pětihodinovým předstihem.

Evropská sonda SMART-1, která se loni v listopadu stala umělou družicí Měsíce, zaslala na Zemi první podrobné snímky jeho povrchu, pořízené z výšky 1000 až 5000 kilometrů. Jde mimochodem o první záběry měsíčního povrchu z tak malé vzdálenosti po pěti letech. Sonda by měla postupně pořídit detailní snímky celého povrch Měsíce s vysokým rozlišením, které by měly posloužit jako podklad chystané podrobné měsíční mapy. Jako každá sonda, i SMART-1 má své vlastní webové stránky.

Prameny: ČTK, Vesmír/Nature, Dějiny a současnost. Souhrn: Frederik Velinský.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.