Novinky, zajímavosti, kuriozity

Brazilští paleontologové našli téměř kompletní kostru druhohorního krokodýla Uberabusuchus terrificus, jehož pozůstatky jsou známé také z Argentiny a Madagaskaru. Uberabusuchus žil před 70 miliony let; byl převážně suchozemským tvorem, měřil tři metry, vážil 300 kilogramů a v bezpečí před ním nebyli ani malí dinosauři. Nálezy zkamenělin tohoto krokodýla svědčí o existenci pevninských mostů mezi Jižní Amerikou, Antarktidou a Madagaskarem ještě na samém sklonku druhohor.

Homo sapiens alias člověk rozumný možná žije na zeměkouli už nějakých 400 tisíc let; pro tuto hypotézu však zatím vědcům chybí důkazy. Nejstarší nalezené pozůstatky našeho druhu jsou totiž zhruba o polovinu mladší. Jedná se o dvě lebky a další kosti, nalezené roku 1967 v jihoetiopském údolí Omo. Až donedávna se o jejich stáří vědci přeli, dokud jej neprokázala nově provedená analýza rozpadu izotopu argonu v půdní vrstvě, z níž ostatky pocházejí. Další podrobnosti.

Hned dva vědecké týmy se nedávno věnovaly srovnávání sekvencí DNA z kosterních pozůstatků obrovských nelétavých ptáků moa, kteří ještě relativně nedávno obývali oba novozélandské ostrovy. Byli mezi nimi dvoumetroví obři i malí, zhruba metroví jedinci; vědci je popisovali jako odlišný druh. Rozbory DNA však ukázaly, že ve skutečnosti jde o tzv. sexuální dimorfizmus uvnitř druhu - samice ptáků moa byly zkrátka obrovské, samci naopak extrémně malí. Psáno podle Jana Robovského: Kolik bylo druhů ptáků moa? Vesmír 84, 2/2005, str. 69.

Australští vědci po pěti letech marných pokusů vzdali svou snahu naklonovat tasmánského dravce vakovlka. Vakovlci byli počátkem 20. století v Tasmánii houfně vybíjeni tamními farmáři; poslední z nich pošel roku 1936 v hobartské zoo. Dochovalo se jedno mládě, naložené v konzervačním prostředku; vědci z něho chtěli odebrat genetický materiál. Konzervační prostředek však způsobil natolik závažný rozpad struktury DNA, že její rekonstrukce už nebyla možná. Další podrobnosti o vakovlkovi.

Severoameričtí motýli monarchové jsou slavní svými přelety z Kanady a Spojených států na mexická zimoviště a zpět. Milionová hejna oranžovočerných motýlů však v posledních letech povážlivě zřídla. Mexičtí odborníci viní z úbytku monarchů výkyvy počasí a také americké a kanadské farmáře a jejich pole geneticky modifikovaných plodin. Mexičtí ekologičtí aktivisté zase poukazují na neúspěšnou vládní kampaň proti ilegální těžbě dřeva na motýlích zimovištích v Mexiku.

Pstruží sádky na jedné farmě poblíž australského Melbourne terorizuje tajemný obří úhoř. Podle svědků měří zhruba čtyři metry a hlavu má velkou jako kopací míč. Zoologové soudí, že by mohlo jít o mořského úhoře, žijícího u východního pobřeží Austrálie. Tito úhoři bývají maximálně dvoumetroví, výjimečně však i větší. Majitel pstruží farmy vypsal na dopadení žravého poberty odměnu tisíc dolarů; chce ho chytit živého a předat melbournskému akváriu.

Nebe na Saturnu je při pohledu z planety stejně modré, jako na Zemi; aspoň na severní polokouli to platí určitě - zjistila to sonda Cassini. Podle vědců je to i na Saturnu proto, že molekuly atmosféry rozptylují sluneční světlo; na Zemi jsou to molekuly kyslíku a dusíku, na Saturnu vodík. Krátké vlny modrého světla jsou přitom rozptylovány více, než dlouhé vlny světla červeného. Jižní polokoule Saturnu modré nebe nemá; podle astronomů snad proto, že celou její atmosféru vyplňuje oblačnost.

Americká sonda Swift zaznamenala 27. prosince největší záblesk gama záření za celých 35 let, kdy se tyto jevy sledují. Původcem byl 42 tisíc světelných let vzdálený magnetar SGR 1806-20. Magnetary jsou jakousi odrůdou pulzarů, rychle rotujících neutronových hvězd, s neobyčejně vysokým magnetickým polem; zatím je jich známo pouze dvanáct. Prosincový gama záblesk měl tolik energie, kolik vyzáří naše Slunce za 150 tisíc let. Ochránila nás před ním zemská atmosféra.

15. května by měl po více než dvouleté odmlce opět odstartovat americký raketoplán. Lety byly přerušeny po tragické havárii raketoplánu Columbia, způsobené odpadlým kusem izolační pěny, který při startu poškodil keramické obložení křídla. NASA neponechává před květnovým startem raketoplánu Discovery naprosto nic náhodě. I startovní okno je voleno tak, aby při obtížích mohli astronauti najít útočiště na vesmírné stanici ISS, odkud by je už v červnu vyzvedl jiný raketoplán.



ČTK, Vesmír/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.