Půl století Bajkonuru

Největší kosmický přístav Země, kosmodrom Bajkonur, oslavil 2. června půl století své existence. Leží v kazašské pustině, asi 300 kilometrů od hornického města, jehož jméno nese. Zásadní roli při výběru tohoto místa hrála jeho odlehlost, značný počet bezoblačných dní v roce a také existující železniční a silniční spojení. V současnosti zabírá komplex odpalovacích ramp plochu o rozloze 6717 kilometrů čtverečních, tedy asi tolik jako celý kraj Vysočina. K nejsvětlejším okamžikům historie dlouho utajovaného Bajkonuru patří start prvního Sputniku v roce 1957 a také start prvního kosmonauta Jurije Gagarina v roce 1961. S historií kosmodromu je spjata řada dramatických okamžiků, byly tu zmařeny desítky lidských životů a prohospodařeny miliony rublů. Pověstná je například historie sovětského raketoplánu Buran, který měl být konkurencí americkým space-shuttlům. Aby mohl odstartovat, bylo nutné postavit celý nový startovací komplex a také odpovídající přistávací dráhu. Ta se stavěla ve velkém chvatu. Beton ale tvrdl rychleji než měl a tak byli mnozí řidiči míchacích vozů nuceni svůj náklad vyklopit vedle dráhy přímo do stepi. Přistávací dráha Buranu je proto lemována řadou podivných hromádek zatvrdlého betonu. Historickým paradoxem zůstává, že raketoplán Buran všech těchto vymožeností využil jen jednou, při zkušebním nepilotovaném letu. Pak byl vývoj sovětských raketoplánů zastaven.
Navzdory nejrůznějším problémům, třeba s ekologií, je nicméně Bajkonur dodnes nejvytíženějším kosmodromem světa. Právě odtud startují během výluky amerických raketoplánů zásobovací lodi k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Právě odtud bylo za minulých padesát let s úspěchem vypuštěno 2500 kosmických i vojenských raket a více než 3000 nejrůznějších aparátů a družic, určených k průzkumu Země i vesmíru, ale i k účelům telekomunikačním, komerčním nebo vojenským. Z Bajkonuru se také vydalo do vesmíru přes 130 Gagarinových následovníků - domácích i zahraničních kosmonautů; včetně našeho Vladimíra Remka a prvního kosmického turisty Dennise Tita. Kosmodrom dnes leží na území samostatného Kazachstánu a Rusové platí za jeho pronájem 115 milionů dolarů ročně. Je to jen zlomek rozpočtu ruské Federální kosmické agentury Roskosmos, který pro letošek činí víc než 25 miliard dolarů. Bajkonur zůstane podle nejnovější dohody v ruských rukou až do roku 2050. Kazachstán nicméně také touží po zapojení do rozvoje Bajkonuru jako základny pro komerční lety a tak je budoucnost kosmodromu do jisté míry otevřená.

Frederik Velinský

(podle zpráv ČTK z 31.5. a 2.6.2005)

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.