Smolná kosmická plachetnice
Nedlouho předtím, než sonda Deep Impact úspěšně zasáhla jádro komety Tempel 1, jiný zajímavý projekt stihl velký neúspěch. Co přesně se stalo první kosmické plachetnici, nazvané Cosmos 1, není úplně jasné.
Zdá se, že po startu z ruské ponorky v Barentsově moři se nepodařilo oddělit první vyhořelý stupeň nosné rakety a ta se i s družicí zřítila do Arktidy. Podle ruských vědců spadla sonda někde poblíž Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích. Přesto byly sledovacími stanicemi na Kamčatce, Marshallových ostrovech i v Panské Vsi na Českolipsku zachyceny poněkud záhadné signály, podle nichž by se družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze. To je však málo pravděpodobné a data ze sledovacích stanic měla být proto znovu analyzována.
Společný soukromý americko-ruský projekt stál čtyři miliony dolarů a chtěl experimentálně ověřit, zda je možné pohánět kosmické plavidlo pomocí slunečního větru - proudu částic, vyvrhovaných do prostoru Sluncem. Byl by to relativně levný a rychlý způsob, jak se dopravit ke vzdáleným planetám a možná i hvězdám. Sonda Cosmos 1 byla k tomu účelu vybavena rozkládací plachtou z ultratenké kovové fólie. Americká Planetární společnost, která pokus organizovala ve spolupráci s ruskou Lavočkinovou asociací a ruským Institutem pro kosmický výzkum, už oznámila, že se nevzdá a že se o vypuštění sondy časem znovu pokusí.
Letošní neúspěšný experiment nebyl první snahou o vyzkoušení principu sluneční plachetnice. Agentury připomínají, že v roce 1999 vypustili Rusové do kosmu zařízení pro odrážení slunečního světla z orbitální stanice Mir. Při umisťování na oběžnou dráhu se však zasekl rozvírací mechanismus a přístroj shořel v atmosféře; totéž se Rusům přihodilo o dva roky později. Co neví prakticky nikdo je skutečnost, že už v roce 1981 na projektu sluneční plachetnice pracovali dokonce naši studenti, vedení Marcelem Grünem a Tomášem Svítkem z pražského Planetária. V rámci nevypsaného studentského závodu ji plánovali vypustit prostřednictvím rakety Interkosmos. Další plachetnici chystali studenti ve Spojených státech, kde měl start zajistit raketoplán. Podobný projekt řešili studenti ve Francii, kterým měla plachetnici vynést raketa Ariane a prezentovat se chtěli i studenti v tehdejším Sovětském svazu. Studentský projekt ale doslova "zamrzl" vinou politické situace. Zkrátka se prosadil jiný způsob využití balistických raket ve střední Evropě. A je zbytečné dodávat, že s vědou neměl nic společného. I tak někdy končí bádání.
Frederik Velinský
Literatura:
Ivo Míček: Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!
Ivo Míček: Cosmos 1 - epilog.
Planetární společnost nevzdává pokusy se sluneční plachetnicí (zpráva ČTK ze dne 23.6.2005)
http://www.planetary.org/solarsail
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků