Most a Hněvín: Naplněná kletba magistra Kelleyho

18. srpen 2005

Severočeskému Mostu vévodí kopec Hněvín. Stavba na jeho vrcholu se zdá být hradem, ve skutečnosti je pouhých sto let stará. Hrad ovšem na Hněvíně kdysi skutečně stál. A na tom hradě žil jeden slavný vězeň.

Byl to důležitý hrad, zvlášť když se Most stal královským městem. Roku 1482 se v Mostě dokonce konal sjezd saských knížat s králem Vladislavem, na kterém došlo na dlouhá léta k narovnání vztahů mezi Čechy a Sasy. Nejznámějším obyvatelem mosteckého hradu však nebyl žádný z panovníků, ale slavný alchymista a patrně i schopný šarlatán Edward Kelley - nutno říci, že tam nepobýval dobrovolně, ale jako vězeň. A to si přitom ještě na počátku 90. let 16. století žil Kelley v Čechách skutečně na vysoké noze, na dvoře císaře Rudolfa II. Jenže v roce 1591 upadl v nemilost, poté co zabil v zakázaném souboji dvorního úředníka Hunklera. Skoro tři roky byl vězněn na Křivoklátě, pak se pokusil o útěk a přišel při tom o nohu. Úřední místa následně rozhodla, že bude převezen do bezpečnějšího vězení - na hrad Hněvín, který Kelley dobře znal. Z Mostu totiž pocházela jeho žena, Johana Westonová. Edward Kelley měl povoleno konat na hradě pokusy a dokonce zde sepsal pojednání o kameni mudrců, kterým chtěl obměkčit císaře. To se mu však nepodařilo, a tak se v létě roku 1597 pokusil znovu o útěk. Když se spouštěl do hradního příkopu, přetrhlo se mu lano a Kelley si zlomil druhou nohu. Až toto alchymistovo odhodlání Rudolfa II. obměkčilo, udělil mu milost a vrátil mu zabavené statky. Kelley zůstal na Hněvíně, léčil si své zranění a údajně trpěl velkými bolestmi. Přitom v něm prý uzrálo rozhodnutí, že nebude dožívat svůj život jako mrzák. 1. listopadu 1597 vypil jakousi neznámou tekutinu a během několika okamžiků skonal. O místě jeho posledního odpočinku není nic známo. Zato se o něm říká, že před smrtí proklel mostecký hrad i město Most, aby zmizely z povrchu zemského za všechna příkoří, kterých se mu zde dostalo. Obojí se splnilo. Hrad byl strategicky důležitý a Mostečané kvůli němu mnoho vytrpěli. Proto požádali císaře Ferdinanda III., aby povolil jeho zbourání. V letech 1651 až 1653 byl hrad skutečně zdemolován. O čtyři století později bylo zničeno i město - řekněme také ze "strategických" důvodů.
Na současném Hněvíně už není nic tajemného - nepočítáme-li sochu bývalého slavného vězně a také možnost setkat se tu s tajemstvími vesmíru. Na hradě totiž najdete kromě rozhledny a restaurace i hvězdárnu. Navštívit ji můžete každou neděli od dvou do devíti večer.

Frederik Velinský

Pramen: www.mumost.cz

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.

Spustit audio