Údraž: Tajemný les Palčice

23. duben 2006

Budete-li někdy procházet lesem zvaným Palčice západně od obce Údraž na Písecku, možná vás zaujme, že tu v lesním porostu najdete diviznu velkokvětou, bez černý nebo brčál barvínek - rostliny, které se obvykle vyskytují jen v místech obydlených člověkem. Opravdu to není jen tak.

Les Palčice vyrostl na katastru, který ve středověku patřil vesnici téhož jména, založené snad už ve 13. století. První zmínka o této obci pochází z roku 1470, v roce 1575 se již uvádí jako pustá a zašlá. Stopy po bývalé vesnici jsou však v terénu znatelné dodnes. Na ploše dvou hektarů objevil během svých výzkumů od 70. let minulého století archeolog Jiří Fröhlich zbytky čtyř usedlostí, dva zaniklé rybníčky, staré cesty, studnu a dvě studánky. Na původním katastru Palčic byly také nalezeny hráze pěti rybníků a na nich středověké střepy. Je tedy jasné, že rybníky existovaly současně s obcí a nevznikly až na opuštěných pozemcích.
Les Palčice však skrývá i mnohem starší stopy po dávných obyvatelích. V roce 1928 tam archeolog Bedřich Dubský prozkoumal osamělou mohylu, která obsahovala žárový pohřeb ohraničený stojícími kameny a keramickou nádobu z doby halštatské, tedy z 8. až 6. století před Kristem. Kopeček mohyly posloužil ve 13. století našeho letopočtu ke stavbě polozapuštěné chaty, jednoho z prvních obydlí palčických vesničanů. Daleko víc mohyl se nachází asi 200 metrů odsud, v místě, nazývaném dříve Babí paseka. Je jich 38, jsou slovanské a stojí uspořádány do tří nepravidelných řad, orientovaných od východu k západu. Některé jsou snadno, jiné hůře k přehlédnutí. Na výšku měří od tři čtvrtě metru do dvou metrů, v průměru 5-8 metrů. Kolem některých se dochoval příkop, vzniklý odebíráním materiálu při vršení mohyly. Část jich byla archeology prokopána, ovšem s velice chabým výsledkem. Některé z nich mají uvnitř kamennou konstrukci, v některých se zase nalezly spálené lidské pozůstatky, jinak většinou převažuje čistá písčitá hlína bez nálezů. Datovat mohyly se podařilo vlastně jen díky důležitému objevu jedné jediné podélně žebrované perly ze sytě modrého skla, vykopané opět roku 1928 Bedřichem Dubským. Perla pochází z 9. století našeho letopočtu.
Les Palčice poblíž Údraže na Písecku dodnes skrývá stopy mrtvých i živých, neznamená to však, že byste se tu měli bát. Lidé tu sice už skoro pět století nepřebývají, divizny, černý bez a barvínek však mezi mohylami a zbytky dávno rozpadlých domů rostou a kvetou dál. Není to smutné. Spíš k zamyšlení.

Frederik Velinský
Pramen:
Jiří Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie. Písek 1997

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.