Vědci chtějí při konstruování kosmické optiky vzít na milost umělou hmotu. O jejím využití se uvažovalo už dříve, vždy ale zvítězila klasika - sklo v různé podobě. To má ovšem své limity.
Umělá hmota je na rozdíl od skla velmi lehká, mnohem snadněji se dopraví do vesmíru a zrcadla z ní zhotovená by
mohla mít takové průměry a světelnosti, o kterých se nám dosud ani nesnilo. S tím samozřejmě souvisí zvětšení a
rozlišení dalekohledů.
Američtí vědci z národních laboratoří Sandia rozpracovali návrh piezzoelektrické polymerové optiky. Povrch
takového zrcadla netvoří sklo, ale umělohmotná fólie s opticky dokonalým povrchem. Vynikající piezzoelektrické
vlastnosti umožní působením tohoto efektu ovládat i měnit zakřivení zrcadla a tím i ohniskovou vzdálenost teleskopu -
podle potřeb výzkumu. Vědci vyvinuli několik druhů polymerních fólií na bázi polyvinyliden fluoridu V nejbližší době
budou zkušební vzorky těchto materiálů dopraveny na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS jako součást
materiálového experimentu MISSE-6. Vedoucí výzkumného týmu Mat Celina uvedl, že chtějí vyzkoušet, jak se materiál
chová v podmínkách kosmického prostředí a jak budou fólie odolávat působení atomárního kyslíku, slunečního
ultrafialového záření a opakovaným změnám teplot při průletu družice nad denní a noční polokoulí Země. Právě na tyto
faktory byl zaměřen vývoj zmíněných materiálů, teď ovšem půjde o to, vyzkoušet je ve skutečných podmínkách.
Uplatnění fólií však může být mnohem širší, např. při výrobě širokopásmových antén pro družice. Vzdálená není
ani vize obřích systémů, jakýchsi deštníků, které by v budoucnu mohly ochránit Zemi před slunečními paprsky a
zabránit tak nekontrolovanému růstu teploty na naší planetě.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomiese vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete
V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
