Kdo objevil Austrálii? A je to důležité?

Není na Zemi kontinent, u něhož bychom si byli stoprocentně jisti tím, že známe jméno jeho objevitele. Tedy toho "moderního" nebo chcete-li "evropského" objevitele. Všechny světadíly totiž už před mnoha tisíci lety "objevili" jejich původní obyvatelé, kteří v oněch krajích žili mnohem dřív, než do nich vstoupila noha Evropana. Třeba taková Austrálie. Kdo ji vlastně objevil, pomineme-li Austrálce, kteří tam žijí nějakých dvacet až čtyřicet tisíc let? Určitě to nebyl James Cook, který přistál roku 1770 v zátoce Botany Bay, kousek od místa, kde dnes stojí Sydney a poté prozkoumal celé východní pobřeží kontinentu. Jiní tu totiž byli ještě dřív. Chvíli to dokonce vypadalo, že o tom jsou i hmatatelné důkazy, a to docela čerstvé. Na Fraserově ostrově u východoaustralského pobřeží se totiž začátkem října našel vrak lodi, pocházející údajně z půlky 17. století. Děla prý zcela jistě nejsou britského původu, tvrdil australský historik Greg Jefferys; snad prý jsou portugalská. Fraserův ostrov se nachází zhruba v polovině východního pobřeží kontinentu. Neznámí mořeplavci by se tedy kolem roku 1650 dostali opravdu daleko. Přání však bývá otcem myšlenky. Jak se ukázalo při podrobnějším průzkumu, vrak nepocházel ze 17., ale až z 19. století a domnělá děla byla součástí zdvihacího zařízení člunu.
Ze seznamu výhledových objevitelů Austrálie můžeme vyškrtnout i anglického korzára Williama Dampiera, který na sklonku 17. století zkoumal severní australské pobřeží a podal i první popis australských domorodců. Považujeme-li totiž za část Austrálie ostrov Tasmánii, dostaneme se k datu 1642. Právě tehdy se u jejího jižního pobřeží ocitla loď holandského mořeplavce Abela Tasmana, který si ovšem myslel, že Van Diemenova země, jak ji nazval, je součástí australské pevniny - přesněji Nového Holandska, jak se tehdy říkalo. V listopadu 2002 uplyne od Tasmanova objevu přesně 360 let.
Holanďané v 17. století navštěvovali australské vody velmi často. Třeba takový Jan van Emden Carstensz plul kolem severního pobřeží roku 1623. A už roku 1605 se u severních australských břehů objevil jiný Holanďan, Willem Janszoon. Právě on byl prvním Evropanem, který podal o australském pobřeží zprávu. Myslel si však, že jde o součást Nové Guineje; stejně jako mnozí po něm. Ještě před Janszoonem sem zajížděli Malajci, Číňané, možná Španělé, ba i Portugalci a kdo ví, kdo ještě. Bylo by to jistě hezké, znát jméno jednoho jediného objevitele a někdo jistě první byl... Ale kdo a kdy, to už se nikdy nedozvíme. Nejspíš to ani není důležité. Ať nám jde o Austrálii nebo třeba Ameriku. Tam byli jak známo první Vikingové, nikoliv Kolumbus; pomineme-li samozřejmě opět domorodce, tedy indiány.
Nic na tom nezmění ani nedávné zjištění, že slavná mapa Vinlandu, považovaná kdysi za hlavní důkaz vikinské návštěvy Ameriky je podvrh. Přítomnost Vikingů v Americe i bez ní dostatečně prokazují archeologické nálezy. A jen tak na okraj. Ta falešná mapa je prý nakreslená na pergamenu, pocházejícím z Moravy - z Mikulovské hradní knihovny rodu Dietrichsteinů.

Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.