Planetárium23. února  2003 v 10:42  

Expedice Bahríja

Rozhovor o chystané expedici s Miroslavem Bártou z Českého egyptologického ústavu.

Naši egyptologové se chystají na novou cestu do Egypta. Tentokrát ne do tradičního Abúsíru, ale do oázy Bahríja. Ta leží úplně mimo území české koncese. Jak se to stalo, že jedou právě tam?

Můžete nám představit svůj nový projekt?

Projekt na zkoumání jednoho přesně vymezeného místa v této oáze egyptské Západní pouště vznikal v průběhu několika posledních let, pod hlavičkou Českého egyptologického ústavu a Českého národního egyptologického centra Univerzity Karlovy. Jde o první egyptologický projekt v českých zemích, hrazený výhradně ze soukromých peněz. Těmi přispěla moravská firma UNIS, která už několik let českou egyptologii velkoryse podporuje. Projekt samotný je v úplném začátku. Za několik dní odlétáme, společně s odborníky z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a brněnského Archeologického ústavu k první sezóně, která bude mít za cíl terénní průzkum jižní oblasti oázy Bahríja. To je území, které se dnes stále ještě nachází pod ochranou egyptské armády; je to vojenské pásmo, práce je tam tedy velmi těžká. Trvalo nám například déle než půl roku, než jsme získali povolení k výzkumům. Základní cíle pro první sezónu jsou jednoduché. Nevíme přesně s čím můžeme počítat, v té oblasti se zatím příliš mnoho expedic nevystřídalo, takže naším úkolem v průběhu oněch vymezených čtyř až pěti týdnů bude dokumentování viditelných památek. Je to nutné k tomu, abychom si mohli udělat představu, co se na daném území v minulosti odehrávalo, počínaje pravěkem. Můžeme počítat s tím, že tam budou četné kamenné nástroje, z pozdější doby keramika, možná skalní nápisy. Zajímavé to bude zejména proto, že touto oblastí procházely starověké karavanní cesty. Můžeme proto počítat s tím, že se nám skutečně podaří učinit nějaký zajímavý objev a nebo zjištění.

Některé objevy už v oázách učinili jiní. Co se tam našlo zajímavého?

Těch oáz je v Západní poušti pět. Souhrnně o nich lze říci, že v současné době patří k velmi moderním a perspektivním místům zkoumání. Je však zároveň nutné přiznat, že výzkumy, které zde probíhají, jsou velmi komplikované - po organizační stránce a také po stránce technického zajištění. Ani klimatické podmínky nejsou jednoduché. V oázách však bylo, zejména v posledních několika letech, učiněno velké množství překvapivých objevů. Počínaje třeba doklady o tom, že do oáz vysílal své expedice již panovník Chufu na začátku 4. dynastie, stavitel největší egyptské pyramidy u Gízy. Zejména v Bahríji jako takové nelze předem vyloučit jakákoliv překvapení; nejstarší známé historické památky této oblasti pocházejí až z období střední říše, z počátku 2. tisíciletí př.n.l. O starších obdobích nevíme téměř nic. Naším cílem proto je pokusit se zmapovat právě tato nejtemnější období. No a Bahríja je konečně v současnosti známá i tím, že zde pracovala americká expedice, která zde odkryla pozůstatky několik desítek milionů let starých dinosaurů.

I ty budete zkoumat? Nebo se o ně alespoň zajímat?

Kromě vědeckých cílů máme samozřejmě v plánu po prvních dvou až třech letech výzkumů tuto oblast nějak prezentovat široké veřejnosti. Vedle své vlastní práce v uzavřeném vojenském pásmu se zároveň budeme snažit zdokumentovat určitým způsobem i jiná místa v oáze, která jsou více známá a nebo která byla zkoumána již v minulosti, abychom tak mohli předložit co nejúplnější obraz toho, co oáza Bahríja v minulosti znamenala.

Pokud se řekne "oáza", co si pod tím pojmem máme představit? Jak taková oáza vypadá?

Všechny oázy egyptské Západní pouště se nacházejí v terénních depresích, několik desítek metrů pod okolním pouštním terénem. Ve všech případech jde de facto o celý řetězec menších osídlení, která se koncentrují v místech se zdroji pitné sladké vody. Oázy Bahríja, Farafra, Charga, Dachla i Síwa jsou místy, kde se nesetkáte s kontinuálně zalesněnou plochou. Sestávají z osamocených, životem kypících ostrůvků zeleně kolem pramenů, oddělených od sebe nehostinnou pouští. V minulosti představovaly oázy důležité zastávky na karavanních cestách; poutníci tam mohli načerpat dostatek pitné vody a doplnit si zásoby. V neposlední řadě platily již ve starověkých dějinách Egypta oázy za místo, kde se skrývali lidé, které bychom dnes nejspíš označili za politické utečence.

Znamená práce v oáze nějakou změnu ve vašich pracovních postupech?

Změnu ne, spíše rozšíření a svým způsobem improvizaci, protože pro oblast, ve které se budeme pohybovat, neexistují dostatečně detailní mapové podklady. Budeme se proto nejprve snažit (mimo jiné i pomocí GPS satelitního vybavení) zmapovat ta místa, ve kterých se budeme pohybovat takovým způsobem, abychom byli do budoucna schopni v globálním systému umístit všechny památky, se kterými se setkáme. Jinak budou využívány standardní postupy, to znamená, že se budeme snažit všechno dokumentovat tak, abychom ta data mohli okamžitě převádět v digitální podobě do počítačů. V neposlední řadě také doufáme, že se nám letos povede získat i kvalitní satelitní snímek, který by nám dal konkrétnější představu o oblasti. Totéž jsme už udělali v Abúsíru.

Říkal jste, že v oázách jsou problémy se zázemím. Co to konkrétně znamená?

Na místě plánovaných výzkumů nelze například přenocovat, takže se budeme každý den z expedice vracet zpátky do ubytovacího zařízení v Bišmu, což je jedno z osídlení v bahríjské oáze. Budeme pracovat za extrémních tepelných podmínek, v období, kdy se v Egyptě dost často vyskytují větrné bouře, zvané chamsíny. Především v závislosti na počasí tedy budeme muset pravděpodobně hodně improvizovat. Nejen lidé, ale i technika má totiž své limity. Hlavním naším problémem však zůstává už zmiňovaná skutečnost - odjíždíme do oblasti, o níž se toho příliš mnoho neví. Proto doufáme, že ta naše první expedice bude zejména v tomto směru značným přínosem.

Na každé své egyptské expedici obvykle spolupracujete s místními obyvateli. Máte najaté dělníky. Jak to bude vypadat v oáze Bahríja?

V tomto případě to bude fungovat trochu jinak. Jako vždy s námi budou zástupci Egyptské památkové péče, což je nedílná součást všech našich expedic, s najímáním dělníků však letos nepočítáme. Půjde totiž zejména o dokumentaci památek, které leží na povrchu a nebo jsou pozorovatelné okem. Proto je také složení expedice takové, že v ní kromě dvou egyptologů-archeologů bude zastoupen obor geoinformatika, Vladimírem Brůnou z ústecké univerzity a expedice se zúčastní i Jiří Svoboda z brněnského Archeologického ústavu AV České republiky, který je mimochodem vedoucím stálé archeologické expedice v Dolních Věstonicích na Moravě.

Účastníci české expedice do egyptské osady Bahríja se domů vrátí v průběhu měsíce dubna. A vy se pak od nich dozvíte, jestli expedice splnila jejich očekávání a co zajímavého objevili. Pokud všechno dobře dopadne, mohli by se nám naši egyptologové ozývat průběžně i přímo z expedice a vy byste tak na webových stránkách Planetária měli exkluzivní šanci, být takříkajíc přitom. Stát se však může cokoliv a my vám ty exkluzivní informace nemůžeme slíbit na sto procent. Sledujte proto naše webové stránky a nechte se překvapit.

Frederik Velinský
 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 1. října  2006 v 11:15       rubrika: Planetárium

    Procházka oblohou (říjen)

    Někomu se může zdát, že podzimní obloha není příliš zajímavá. Velký vůz klesl nízko k severnímu obzoru, v zenitu je na hvězdy chudá oblast mezi Cassiopeiou, Pegasem a Labutí. Najdeme tam však zajímavé hvězdokupy, mlhoviny...

     
  • 1. října  2006 v 11:10       rubrika: Planetárium

    Objevy a události týdne č. 40

    Řecko a ohrožení z moře, "pravoruký" pračlověk z Burgosu, portugalský objev formy na meče, neznámá bašta hradu Švihova, nový prstenec Saturnu.

     
  • 24. září  2006 v 11:45       rubrika: Planetárium

    160 let od objevu Neptunu

    Planeta Neptun je od letošního léta, kdy astronomové odebrali planetární status Plutu, opět poslední planetou sluneční soustavy. O jejím objevu v roce 1846 hovoří astronom Pavel Najser. AUDIO (7:06)

     

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Ústecký kraj
  Srážky: déšť, Podsedice
  Srážky: sněžení, Paška Pole
  Od 28.4.2017 21:25 do 23:25; D8 - 35km na trase Praha - Bílinka; nehoda; havarované vozidlo, neprůjezdná zpevněná krajnice; zvěř na vozovce; střet vozidla se zvěř.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace