Planetárium9. března  2003 v 10:50  

Obrazy historické krajiny

Rozhovor s Vladimírem Brůnou z Laboratoře geoinformatiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Mostecko na mapě I. vojenského mapování

Mostecko na mapě I. vojenského mapování


 


Chcete mapu vidět větší? Klikněte ZDE
 

Co víme o tom, jak vypadala česká krajina na přelomu 18. a 19. století, v době těsně předcházející průmyslové revoluci a nebo v jejich počátcích? Jsme o tom kupodivu zpraveni dost podrobně - vedle obrazů, kreseb či grafik našich umělců i díky vojenským kartografům. Obraz historické krajiny nám zachovaly mapy I. a II. vojenského mapování. Tento obraz v sobě nese informace, které zajímají vědce mnoha oborů; mohou nám pomoci zachránit či obnovit to, co jsme především ve 20. století zničili - krajinnou rovnováhu či chcete-li, ekologickou stabilitu. Informace ukryté v mapách stačí jen odhalit a patřičně interpretovat. Ale ze všeho nejdříve bylo nutné tyto mapy získat. V České republice byly k dispozici pouze v kopiích nevalné kvality - až do loňského roku. Právě vloni totiž dokončila Laboratoř geoinformatiky UJEP v Ústí nad Labem svou práci na vědecko-výzkumném projektu, nazvaném Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny. A právě o tomto projektu a starých mapách jsme hovořili s Vladimírem Brůnou...

Můžete blíže objasnit, čím se váš projekt zabýval a s jakými materiály jste pracovali?

Když jsem měl někdy před patnácti lety poprvé příležitost pracovat s historickými mapami, dost mě to uchvátilo a v posledních letech jsem proto hledal cestu, jak ty nejzajímavější z nich, konkrétně mapy tzv. I. a II. vojenského mapování, zpřístupnit našim odborníkům - ekologům, architektům, urbanistům nebo třeba archeologům. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí získala Laboratoř geoinformatiky v roce 2001 grant na projekt vědy a výzkumu, jedním z jehož cílů bylo dostat do republiky barevné kopie originálů obou zmíněných vojenských mapování, které jsou uloženy ve vídeňském Vojenském archivu. V průběhu let 2001-2002 se nám nakonec skutečně podařilo obě kompletní mapování celého území České republiky, to znamená Čech, Moravy i Slezska získat.

 

Oblast dnešních Novomlýnských nádrží na mapě II. vojenského mapování

Oblast dnešních Novomlýnských nádrží na mapě II. vojenského mapování


 


Chcete mapu vidět větší? Klikněte ZDE
 

Ze které doby obě zmíněné mapové práce pochází?

To I. vojenské mapování, zvané josefské, proběhlo na konci 18. století (ve dvou etapách - v 60. a 80. letech; pozn.aut.), II. vojenské mapování (Františkovo) v polovině 19. století (od 30. do 50. let; pozn.aut.). Josefské mapování ještě nemělo geodetické základy. Probíhalo tak, že do terénu vyjeli vojenští topografové, kteří zakreslovali důležité objekty a jevy v krajině, to znamená cesty, vodní síť, vegetaci, sídla atd. a z jejich nákresů se postupně vytvářely jednotlivé mapové sekce. (Kartografové měli při prvním vojenském mapování k dispozici předpřipravené mapy s vyobrazením význačných bodů, vytvořené na základě Müllerovy mapy Čech z roku 1723. Měli tak na 1 čtvereční míli k dispozici 15-20 bodů, mezi něž - většinou od oka a nebo jen s nejjednoduššími prostředky - zakreslovali další významné detaily. Vzdálenosti se přitom odměřovaly krokem a nebo odhadovaly a vzniklá mapa se proto vyznačuje značnou nepřesností. Průměrná odchylka je 400 metrů, v horských terénech až 700 metrů. Pozn.aut.) Tzv. Františkovo vojenské mapování už má geodetické základy; vznikalo v době, kdy se budoval stabilní katastr, velká měřítka pozemkových map. Měřítko obou vojenských mapování bylo 1:28 800. Obě mapová díla jsou v současné době, po uzavření projektu, umístěna v naší laboratoři. Všechny mapy byly převedeny do digitální podoby a připravuje se mapový server, kde by byly prezentovány výsledky naší interpretace, to znamená čtení map a jejich obsahu z asi pěti modelových území. (Další údaje o I. a II. vojenském mapování v DODATKU za článkem. Pozn.aut.)

Jaké může být současné využití obou historických vojenských mapování?

Ukazují historický obraz krajiny, která v mnoha místech naší republiky už neexistuje. Například na Mostecku nebo Ústecku. Našim modelovým územím byla i oblast dnešních Novomlýnských nádrží, Třeboňsko nebo okolí Kobylí na Moravě. Vedle toho, že jsme ty mapy pořídili a nechali digitálně zpracovat, vytvořili jsme i metodiku, jak je číst a interpretovat - společně s kolegy z Historického ústavu Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pracovali jsme pro Ministerstvo životního prostředí, které má v běhu řadu programů; jedním z nich je například program revitalizace říční sítě, což je po nedávných povodních dost aktuální záležitost. Týká se to však i jakékoliv jiné úpravy krajiny a její struktury. Jestliže ten, kdo vytváří projekt revitalizace vidí na historické mapě, jak ta krajina vypadala před 150-200 lety, je to pro něj důležitá informace a jakési vodítko. Například na Litoměřicku, v okolí Libochovic u Klapý bývaly ještě před 200 lety velké vodní plochy, což už dnes nikdo neví. Aktuálně se tam prováděla revitalizace říční sítě a její projektanti si prohlédli i staré vojenské mapy - obraz historické krajiny, podle něhož se pak mohli i řídit. To je jedno z možných využití obou map. Pak je tu třeba oblast tzv. územních systémů ekologické stability. Geobotaniky zase například zajímá, kde byl před 200 lety les a dnes není a naopak. Možných využití je celá řada. Já nejsem specialista na geobotaniku, územní plán nebo pozemkové úpravy, ani na les. Chci jen informace a data, která lze získat z map I. a II. vojenského mapování poskytnout odborníkům. Oni sami musí vědět, co potřebují a co jsou pro ně důležité informace.

 

Okolí Třeboně na mapě II. vojenského mapování

Okolí Třeboně na mapě II. vojenského mapování


 


Chcete mapu vidět větší? Klikněte ZDE
 

Můžete ještě vysvětlit, co jsou ony "prvky ekologické stability krajiny" z názvu vašeho projektu?

Každý z nás vnímá krajinu, která ho obklopuje trochu jinak. Všichni ale víme, že krajina se skládá z mnoha prvků a objektů. Jsou v ní zastavěné plochy, vegetace, pole, remízky, louky, vodní plochy, říční a silniční síť atd. To všechno tvoří strukturu krajiny. A tyto krajinné prvky jsou důležité pro stabilitu krajiny. Například - každý ví, že velká obdělávaná pole jsou ohrožena větrnou nebo vodní erozí; proto je v současné době snaha krajinu co nejvíc rozrůznit, aby těch políček, remízků a dalších ploch v krajině bylo víc, aby byla stabilnější. Já samozřejmě nejsem krajinný ekolog, na to by měl odpovídat větší odborník, než jsem já, ale takové je asi vysvětlení oněch "prvků ekologické stability krajiny".

Vraťme se tedy na pro vás pevnější půdu, k mapám I. a II. vojenského mapování. Ty jsou v současnosti uložené u vás, v Laboratoři geoinformatiky UJEP v Mostě. Říkal jste, že budou k vidění na webu - nikoliv však ve své nejdokonalejší podobě. To znamená samozřejmě ztrátu některých informací, zejména drobných detailů. Přitom nemůže být pochyb o tom, že právě tyto detaily by mohly ledaskoho zajímat. Pokud by tedy měl někdo zájem - je možné do těch map u vás nahlédnout?

Tato otázka se už řeší více než rok, ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, které bylo zadavatelem celého projektu. Že podobný projekt řešíme a že se nám podařilo získat do republiky celé zmíněné souborné mapové dílo se velmi rychle rozkřiklo. Já jsem na Internetu vyvěsil dotazník a v současnosti mám už více než 100 subjektů, které by rády toto mapové dílo získaly. Podle poslední dohody s ministerstvem jsou mapy naskenované ve třech různých kvalitách - na 100, 200 a 400dpi. Jedna mapová sekce v tom posledním, nejvyšším stupni rozlišení má asi kolem 125MB. Kdo pracuje s počítači nebo konkrétněji s rastry, ví o čem mluvím. Mapy s přesností 100dpi budou veřejně přístupné na Internetu, mapy s přesností 200dpi by měly být přístupné odborné veřejnosti a mapy v nejvyšším stupni rozlišení, 400dpi jsou jakousi archivní zálohou.

Součástí mapového díla, uloženého ve vídeňském archivu jsou i písemné popisy mapované krajiny, tzv. textový operát, který jste však nekoupili. Proč?

Z finančních důvodů; náklady na jeho získání byly příliš vysoké. Nicméně zatím asi není důvod, proč ten písemný operát pořizovat. Možná mi budou odporovat někteří historičtí geografové, ale já si myslím, že pro vědce, který ten písemný operát potřebuje, není problém ho z Vídně získat. Kromě finančního tu byl i technický problém - operát je velmi rozsáhlý a jeho kopírování by trvalo velice dlouho. Už tou naší zakázkou na nákup obou mapových souborů jsme Vojenský archiv zahltili. Půl roku tam nedělali nic jiného, než že pro nás na velkoformátové laserové kopírce kopírovali mapy I. a II. vojenského mapování.

S Vladimírem Brůnou hovořil Frederik Velinský
Ukázky map I. a II. vojenského mapování laskavě poskytla Laboratoř geoinformatiky UJEP.
Podrobnější informace hledejte na internetových stránkách LABORATOŘE GEOINFORMATIKY. Právě tam by se měl časem objevit i V. Brůnou zmiňovaný veřejný mapový server s mapami I. a II. vojenského mapování. O další činnosti Laboratoře geoinformatiky si můžete přečíst v článku GEOINFORMATIKA VE SLUŽBÁCH NAŠICH EGYPTOLOGŮ.

DODATEK:
I. vojenské mapování (josefské) bylo prvním soustavným vojenským mapováním habsburských zemí. Kompletní mapové dílo tvoří více než 4000 mapových listů o rozměrech 62x41 cm. Čechy jsou zachyceny na 273 mapových sekcích, Morava na 126 sekcích a Slezsko ve 40 sekcích. Původní mapování proběhlo v Čechách v letech 1764-1767, některé sekce byly znovu zmapovány v letech 1780-1783. Vojensko-zeměpisný popis (operát) má 19 rukopisných svazků. Morava byla zmapována v letech 1764-1768 a 1780-1783, operát má 4 svazky; Slezsko bylo zmapováno v letech 1763 a 1780. Josefské mapování je unikátní zejména proto, že jde o první mapové zpracování celého území dnešní České republiky. Navíc zachycuje podobu krajiny ještě v předindustriální době, kdy průmyslová revoluce ještě ani nezačala.
II. vojenskému mapování (Františkovu) předcházela vojenská triangulace z let 1806-1811, v roce 1816 bylo započato katastrální mapování, které později posloužilo jako podklad pro vojenské mapování. To proběhlo postupně v letech 1819-1858. Čechy byly zmapovány na 267 mapovacích sekcích v letech 1842-1852, Morava a Slezsko na 146 sekcích v letech 1836-1840. Mapové listy měly jednotný formát čtverce o straně 527 mm. II. vojenské mapování zachycuje krajinu v období nástupu a rozmachu průmyslové i zemědělské revoluce u nás.
Mapy I. a II. vojenského mapování byly až do loňského roku u nás dostupné pouze v podobě nekvalitních černobílých pozitivních kopiích, zhotovovaných z černobílých negativů, uložených ve Státním archivu v Praze. Tyto negativy získalo tehdejší Československo v roce 1918 v souvislosti archivní rozluky s novým Rakouskem. Nové možnosti přinesl až rozvoj nejmodernějších kopírovacích technologií - a na nich byl postaven i projekt Laboratoře geoinformatiky UJEP.

LITERATURA:

BRŮNA, Vladimír - BUCHTA, Ivan - UHLÍŘOVÁ, Lenka: Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny na mapách vojenských mapování. Studia geoinformatica II., Acta Universitatis Purkynianae 81, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2002. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 1. října  2006 v 11:15       rubrika: Planetárium

    Procházka oblohou (říjen)

    Někomu se může zdát, že podzimní obloha není příliš zajímavá. Velký vůz klesl nízko k severnímu obzoru, v zenitu je na hvězdy chudá oblast mezi Cassiopeiou, Pegasem a Labutí. Najdeme tam však zajímavé hvězdokupy, mlhoviny...

     
  • 1. října  2006 v 11:10       rubrika: Planetárium

    Objevy a události týdne č. 40

    Řecko a ohrožení z moře, "pravoruký" pračlověk z Burgosu, portugalský objev formy na meče, neznámá bašta hradu Švihova, nový prstenec Saturnu.

     
  • 24. září  2006 v 11:45       rubrika: Planetárium

    160 let od objevu Neptunu

    Planeta Neptun je od letošního léta, kdy astronomové odebrali planetární status Plutu, opět poslední planetou sluneční soustavy. O jejím objevu v roce 1846 hovoří astronom Pavel Najser. AUDIO (7:06)

     

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Ústecký kraj
  silnice I/7, Postoloprty - Bitozeves, okr. Louny, stavební práce, zúžené jízdní pruhy, Od 23.08.2017 10:00 Do 15.11.2018 23:59, částečná uzavírka silnice I/7, stavební práce - zábor při výstavbě D7 , ...
  Od 22.8.2017 10:35 do 14:00; D8 - 80.4km na trase Bílinka - Praha; porouchané vozidlo, očekávejte zdržení; neprůjezdná zpevněná krajnice; odstavený NA.
  ulice Cihlářská, Chomutov, okr. Chomutov, uzavřeno, stavební práce, Od 03.11.2017 00:00 Do 05.11.2017 23:59, Úplná uzavírka provozu v ul. Cihlářská, mezi ulicemi Moravská a Škroupova, z důvodu montáže ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace