U Svatého Kamene

Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku; nedaleko hranic s Rakouskem. Čím je zajímavá? Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny...
Nejstarší dochovanou stavbou na tomto místě je boční kaple jednolodního raně barokního kostela Panny Marie Sněžné u Svatého Kamene, postaveného v druhé půli 17. století. Téměř celou tuto kapli zabírají dva obrovské žulové balvany, vysoké 210 a 185 cm, které měří po obvodu 14,5 a 13 metrů. Podle legendy kdysi tvořily jeden jediný kamenný blok. Někdy kolem roku 1500 se prý na tomto kamenném bloku zjevila v nebeském lesku Panna Maria, obklopená prozpěvujícími anděly. Právě andělé způsobili, že se vzápětí kámen sám od sebe rozpoltil. Pověst vypráví, že se kameny neustále pomalu rozestupují. Až mezi nimi dokáže projet vůz se senem, bude konec světa. Roku 1650 prý byly vrcholky kamenů "na sáh dřeva" od sebe a při úpatí se dalo pohodlně projít. Nyní je mezi nimi asi 1,5 m široký prostor a při zemi nedosahuje mezera ani celého metru. Prognóza pro lidstvo je tedy zatím příznivá.
A proč došlo k obestavění kamenů kaplí?
Ve starých knížkách se o tom píše: "V roce 1634 porazil u Svatého Kamene českorychnovský zedník Simon Stepinger strom a dřevo použil na topení. Nešťastným způsobem byla jeho tříletá dceruška napadena plameny a její ruka byla tak popálena, že tu ruku lékař prohlásil za ztracenou. Ve svém strachu se upomněl zarmoucený otec velké důvěry, kterou mnozí ke Svatému Kameni chovají, pospíchal tam a horlivě se pomodlil k Utěšitelce zkroušených. Jeho modlitba byla vyslyšena, dítě se po krátké době uzdravilo a zpráva o tom se rychle rozšířila po celém okolí. Brzy pak přicházeli farníci z Českého Rychnova, Kaplice, Rožmberka jednotlivě nebo v procesích, aby vzývali a uctívali Matku Boží u Svatého Kamene, která zde podle zbožné pověsti uznala za vhodné se ukázat a zkormouceného otce vyslyšet. Tu bylo nutné oddělit ten Svatý Kámen od ostatních kamenů a postarat se o to, aby si mohli zbožní též za nepříhodného počasí vykonat svou pobožnost." A proto tedy ta kaple.
Oba žulové balvany v kapli kostela Panny Marie Sněžné u Svatého Kamene jsou dodnes předmětem úcty a živého mariánského kultu. Jsou zcela pokryty svatými obrázky, růženci, prosbami a poděkováními Panně Marii. Vzácná socha, stojící původně na větším z kamenů, byla přemístěna do kostela sv. Jiljí ve Dvořišti. Místo ní tu stojí jiná, novější socha Panny Marie s Ježíškem a šesti anděly. Kousek od kostela se nachází ještě malá šestiboká kaplička z roku 1709. Ta chrání pramen, který prý tu vytryskl v den sv. Františka, 4. října 1652. Říká se o něm, že vyvěrá pod svatými kameny a proto má moc uzdravovat. A zpráv o zázračných uzdraveních se dochovalo opravdu hodně, většinou však z počátku 18. století. Jako by potom už nebyl čas na zázraky.
A přeci. Přestože se kostel Panny Marie Sněžné u Svatého Kamene na Českokrumlovsku nacházel celá léta v uzavřeném hraničním pásmu, nepotkal ho smutný osud jiných kostelů, které měly tu smůlu, že stály v nesprávný čas příliš blízko hranic. On zůstal stát. A to je vlastně také svým způsobem zázrak, který je hoden zaznamenání...

Frederik Velinský

DODATEK
Literatura:
BOHÁČ, Zdeněk: Poutní místa v Čechách. Praha, 1995. Další literatura je v jazyce německém, pochází vesměs z 19. století nebo je i starší a běžnému čtenáři nedostupná.
Citát z knihy F. Schnölzera Der Heilige Stein und die Feier der Marienfeste in der Maria-Schnee-Wallfahrtskirche. Neuhaus (Jindřichův Hradec), 1846. Překlad Jan Kvapil.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.