Čertova zeď: Zpátky do pekel

O Čertově zdi se vypráví, že povstala z čertovy sázky. Jak to tak v pověstech o čertech bývá, měl ji prý pekelník vybudovat za jedinou noc, ale nestihl to. Když kohout zakokrhal, vysypal prý čert svůj pytel s nepoužitým materiálem u vsi Světlé, čímž povstal zdejší vrch Horka. Podle jiné varianty pověsti jsou podobnými haldami ďáblova kamení i samotné bezdězské kopce. Ve skutečnosti je Čertova zeď produktem čistě přírodním - vznikla vulkanickou činností v období třetihor. Sopečné výbuchy a zemětřesení vytvořily dlouhou trhlinu ve zdejším pískovcovém podloží. Do ní se dostalo čedičové magma, vyplnilo ji a ztuhlo. V průběhu dalších milionů let měkký pískovec zvětral a eroze postupně celou čedičovou žílu odhalila. Kamenná hráz z vodorovných hranolů měřila na délku bez jediného přerušení 28 kilometrů a byla vysoká tři až sedm metrů, místy i vyšší, takže připomínala skutečnou zeď. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české tvrdí, že ji postavil roku 798 kníže Mnata z rodu Přemyslovců, aby uchránil okolní bohatý kraj před nepřáteli. V kraji se však držela i jiná verze, podle níž chtěl takto jeden místní sedlák s pomocí čerta od sebe oddělit Čechy a Němce.
Dnes zbyly ze slavné Čertovy zdi kromě už zmíněných a přísně chráněných pozůstatků u obce Kotel jen napůl zasypané příkopy. Čedičový val však nezmizel s přispěním čerta, ale bezohlednou lidskou činností. Když za vlády pragmatického císaře Josefa II. koncem 18. století cestáři stavějící silnice zjistili, jak je čedič z Čertovy zdi kvalitní, začali ho lámat a roztloukat na štěrk. Činili se tak až do začátku 20. století. Teprve v roce 1920 se podařilo prosadit zákaz těžby, ale trvalo ještě další tři roky, než se ji skutečně podařilo definitivně zastavit a poslední zbývající torzo unikátní přírodní památky bylo zabezpečeno. Podle Jana Kroči, autora knihy Tajemná místa severních Čech, to už bylo pozdě. Do kraje v povodí řeky Ploučnice začalo prý po zmizení Čertovy zdi pronikat nepříznivé severovýchodní proudění energie, které se podle jeho mínění stalo jedním z hlavních kořenů následného úpadku krajiny v okolí blízké Stráže pod Ralskem, kterou ve 20. století zdevastovala těžba uranu a pobyt sovětských vojsk. Tak dalekosáhlé následky prý může mít ničení ďáblova díla!

Frederik Velinský

Prameny:
Bohumil Horáček: Čertova zeď
Martin Stejskal: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.
Jan Kroča: Tajemná místa severních Čech. Beroun 2004.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se od září 2006 vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.