Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 30

Klimatické změny mohou znamenat zkázu pro alpské ledovce. Vyplývá to ze studie, zveřejněné univerzitou ve švýcarském Curychu. Stoupnou-li průměrné letní teploty o tři stupně Celsia, zmizí do konce 21. století ledovce z 80 procent plochy, kterou zaujímaly ještě v 70. a 80. letech století minulého. Při oteplení o pět stupňů přijdou Alpy o ledovce až na výjimky úplně. Mělo by to zásadní vliv na koloběh vody, vodní hospodářství i turistiku. Zvýšil by se také počet přírodních katastrof.

Ty se ostatně dějí už dnes. 13. července došlo například k velkému sesuvu skal z úbočí švýcarské hory Eiger. Ze skalního masivu se uvolnilo asi 700 tisíc krychlových metrů kamene, který se zřítil na grindewaldský ledovec. Pád obrovského kusu skály se už nějakou dobu očekával. Odborníci v ní totiž před časem zaznamenali vznik velké rozšiřující se trhliny. Příčinou sesuvu je podle nich právě ústup ledovce z této oblasti, který vyvolal pnutí a způsobil masivní erozi horniny.

Australští vědci objevili bakterii, která dokáže vyrábět zlatá zrnka. Ralstonia metallidurans je v podstatě mikroskopická "půdní pračka". Vstřebává z půdy těžké toxické kovy v jejich rozpuštěné podobě a přeměňuje je na méně toxické. Tímto způsobem také pohlcuje drahý kov obsažený v půdě a vrstvu po vrstvě vytváří miniaturní zlatá zrnka. Jak to dělá vědci dosud nevědí. Amatérským alchymistům vzkazují - z půdy, v níž zlato není, bakterie pochopitelně žádná zrnka nevyrobí.

Řečtí archeologové vykopali u města Lárisa torzo antické bohyně lovu Artemis z prvního století před Kristem. Nález v objektu někdejšího městského amfiteátru považují řečtí vědci za mimořádnou událost. Jde podle nich o nejkrásnější sochu ženy, jakou se až dosud v oblasti Thesálie podařilo vykopat. Bohatě zdobené torzo je vysoké necelý metr a je ve vynikajícím stavu. Celkovou výšku sochy odhadují archeologové na 160 centimetrů. Věří, že se jim podaří najít ještě další její úlomky.

Malé jihoafrické pouštní šelmy surikaty dávají svá mláďata do školy, podobně jako lidé. S trochou nadsázky to tvrdí dva zoologové z Cambridgeské univerzity, kteří se pozorování surikat dlouhodobě věnují. Některé surikaty ve skupinách fungují jako "učitelé" a postupně seznamují mláďata s nejrůznějšími triky, které budou potřebovat k přežití. Postupují přitom od jednoduchých triků k těm nejsložitějším, k nimž určitě patří umění zakousnout štíra a neporanit se přitom o jeho smrtelně jedovatý osten.

Druhy soupeřící o potravu skutečně podléhají evolučním změnám podle Darwina, tvrdí americký zoolog Peter Grant. Důkaz našel na galapážském ostrově Daphne Major, kam se roku 1982 rozšířila pěnkavka velkozobá a začala připravovat o potravu, semena rostliny kotvičníku, místní pěnkavku prostřední. Časem se však na ostrově objevila populace pěnkavek prostředních s malým zobákem, které umí vyzobat semena z menších plodů a nesoupeří tak o potravu s velkozobými vetřelci.

Australští paleontologové objevili na blíže neurčeném nalezišti ve státě Queensland dvě desítky fosilií dosud neznámých živočichů, kteří žili na severozápadě Austrálie před deseti až dvaceti miliony let. Byly mezi nimi kosterní pozůstatky klokana, který měl přední nohy tak dlouhé, že nemusel skákat jako jeho současní příbuzní, a také nepříjemně vyhlížející lebka jiného klokana, s čelistmi vyzbrojenými tesáky podobnými vlčím. Není pochyb o tom, že šlo o masožravého tvora.

Tělesná teplota dinosaurů se lišila v závislosti na jejich rozměrech. Čím větší bylo zvíře, tím vyšší byla jeho teplota - tomuto jevu se říká gigantotermie. Badatelé z univerzity ve floridském Gainesville spočítali, že tělesná teplota dinosaurů se pohybovala většinou mezi 25 a 41 stupni Celsia. Nejvyšší teplota tolerovaná u zvířecího organismu je přitom 45 stupňů Celsia a tak vědci předpokládají, že maximální vzrůst dinosaurů mohl být mimo jiné limitován i jejich tělesnou teplotou.

Upravená balistická střela vynesla z jižního Uralu do kosmu pokusný nafukovací modul Genesis 1 americké firmy Bigelow Aerospace. Její majitel, podnikatel Robert Bigelow, má v plánu vybudovat do roku 2015 na oběžné dráze soukromý orbitální komplex z podobných nafukovacích modulů, který by sloužil jako vesmírný hotel, vědecká laboratoř nebo škola. Využití "nafukovacích" technologií zvažovala i NASA, od myšlenky však ustoupila pro její velkou finanční náročnost.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 30/2006, 22. - 28. července.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.