Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 31

Z uplakaných, bojácných dětí a žalobníčků se stávají většinou konzervativní voliči pravicových stran, samostatné a sebevědomé děti volí v dospělosti spíše liberální levici. K tomuto závěru došel tým amerických sociologů, který v 60. letech minulého století zkoumal osobnost stovky dětí z jedné mateřské školy v Berkeley. Po několika desetiletích se sociologové k těmto dnes již dospělým lidem vrátili - aby zjistili jejich politickou orientaci. K čemu tyto sociologické výzkumy budou? Bůh ví.

Způsob, jakým něco řekneme, může mít stejnou váhu jako obsah našeho sdělení. Tato "mluvená gesta" jsou navíc srozumitelná i lidem, kteří neovládají náš jazyk, říká Howard Nusbaum z Chicagské univerzity. Připravil i malý experiment - nechal své studenty popisovat pohyb tečky na obrazovce. K popisu směli používat jen věty "Tečka stoupá" nebo "Tečka klesá". Přitom se podařilo naměřit, že stoupání tečky oznamovali studenti hlasem zhruba o šest hertzů vyšším, než její klesání.

Sezóna obilných kruhů je zase tady. Jeden z nich se objevil nedaleko Šumperku v lánu zelené pšenice. Podle záhadologů se však jedná o podvod - poblíž se totiž našla dřevotřísková deska se zaoblenou hranou a provázek s očky; nástroje s jejichž pomocí lze obilný kruh jednoduše vyšlapat. V České republice se každý rok objeví kolem desítky piktogramů, z nichž zhruba polovina je podle záhadologů zfalšovaná, tedy vyšlapaná lidmi. Původ těch "pravých" prý zůstává tajemstvím.

Malé hejno delfínů skákavých neočekávaně opustilo své přirozené prostředí a vplulo do vod novozélandské řeky Oruaiti. Jeden z nich přitom uvízl na mělčině a uhynul. Ochránci životního prostředí zbytek stáda bedlivě sledovali, aby se podobná nešťastná příhoda nestala ostatním delfínům. Důvodem neobvyklého výletu skupinky kytovců byl pravděpodobně výskyt dravých kosatek ve vlnách přístavu Mangonui na východním pobřeží novozélandského Severního ostrova, do nichž řeka Oruaiti ústí.

Ve sbírkách pražského Národního muzea se nachází i kosti slavného blbouna nejapného, zvaného též dronte mauricijský. Zbytky skeletu pravé končetiny tohoto ptáka věnoval muzeu roku 1868 anglický zoolog Newton; odkud pochází skelet horní čelisti se neví. Říkalo se, že jde o kost ptáka, chovaného ve zvěřinci císaře Rudolfa II., nalezenou prý v hradním příkopu. Podle jiné, pravděpodobnější hypotézy se však jedná o poslední zbytek vycpaného exempláře z císařských sbírek.

I z Prahy se dají obdivovat české pohraniční hory. Stačí si udělat výlet na vrch Ládví, z jehož vyhlídky je možné přehlédnout téměř polovinu Čech. V době přítomnosti pracovníků blízké Hvězdárny Ďáblice je vyhlídka vybavena malým dalekohledem. Pokud budete mít štěstí na počasí, uvidíte odtud Krkonoše, Jizerské i Krušné hory a také mnohé dominanty Českého středohoří. Hvězdáři vám v měsíci srpnu umožní i večerní pozorování oblohy - každý čtvrtek od devíti do jedenácti.

Po bezproblémové misi raketoplánu Discovery plánuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír vyslat do kosmu raketoplány letos ještě dvakrát. Koncem srpna by měl k mezinárodní vesmírné stanici ISS vzlétnout raketoplán Atlantis, na prosinec se plánuje druhý letošní start raketoplánu Discovery, který přiveze zpátky na Zemi německého kosmonauta Thomase Reitera. Do roku 2010, kdy by měla být stanice ISS definitivně hotová, vzlétnou raketoplány ještě šestnáctkrát.

Indii se nepodařilo vypustit do vesmíru více než dvoutunový satelit, který měl sloužit ke komunikačním účelům a fungovat zhruba deset let. Raketa s družicí na palubě se necelou minutu po startu z kosmodromu Šriharikota v Bengálském zálivu odchýlila ze své dráhy, začala hořet a nakonec vybuchla. Ztráta satelitu je těžkou ránou pro indický kosmický program a jeho mezinárodní prestiž. Indie až dosud vlastními raketami úspěšně vypustila 11 satelitů.

23. června zachytil teleskop projektu LINEAR, určený k vyhledávání blízkozemních planetek, nový neznámý objekt. Nešlo o planetku, ale o kometu - a to nikoliv ledajakou. Propočty její dráhy prokázaly, že se jedná o vlasatici, objevenou v červnu roku 1889 slavným americkým astronomem Edwardem Barnardem, která se k nám vrací po 120 letech. Barnard objevil kromě ní ještě 16 dalších komet, Jupiterův měsíc Amalthea a proslulou, velmi blízkou Barnardovu hvězdu v souhvězdí Hadonoše.

ČTK, Živa/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 31/2006, 29. července - 4. srpna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.