Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 33

Historická budova Národního divadla v kostarickém San José bude možná přece jen zachráněna před žravými termity. Kostarická bioložka Gavriele Murillová vyvinula biologický prostředek, jehož aktivní složkou je jistá houba, která termita napadne, naruší jeho vnější kostru a do tří dnů jej zahubí. Poté uvolní spory, které napadnou další jedince. Vedení divadla je odhodláno nový insekticid použít, nejdříve však musí s pomocí výkonných detekčních přístrojů najít všechny termití kolonie.

V neobydlených oblastech rumunských Karpat žije pět nebo šest tisíc medvědů. Jsou plaší a lidem se vyhýbají. Jedinou výjimkou je medvěd s pruhem bílé kožešiny na krku, který se potuluje v turisticky navštěvovaných regionech a vyvolává konflikty. Při posledním incidentu nedaleko Brašova zahnal skupinku turistů na střechu chaty a lehce zranil hlídače restaurace. Medvědi jsou v Rumunsku chránění, a tak nakonec myslivci nevrlého chlupáče zahnali bouchacími kuličkami.

Na pobřeží Lotyšska, u přístavu Skulte, objevila pobřežní stráž mrtvou velrybu keporkaka, čili hrbouna dlouhoploutvého. Je to teprve podruhé v dějinách Lotyšska, kdy se k jeho břehům zatoulala velryba. Ty v Baltském moři běžně nežijí, protože voda je tu málo slaná a je tu i méně potravy. Podle odborníků keporkak zahynul po srážce s velkou lodí - jeho pitva prokázala těžká vnitřní zranění, především zlomeniny čelistí a páteře. Kostra keporkaka ozdobí sbírky lotyšského přírodního muzea.

Castorocauda lutrasimilis. To je název dosud největšího známého savce z dob dinosaurů, jehož fosilie byla nedávno objevena v Číně. Měl typický "bobří" ocas, ale ještě víc se podobal dnešnímu ptakopyskovi. Měřil na délku 40 centimetrů a byl dobře přizpůsoben životu ve vodě, což je pro vědce velmi překvapivá informace. Dosud se předpokládalo, že v té době byli všichni savci suchozemští. Castorocauda je zároveň nejstarším savcem, dochovaným i se srstí. Žil před 164 miliony let.

Mezinárodní tým vědců z německého Institutu Maxe Plancka chce do dvou let získat kompletní genetickou mapu neandertálce. Tu chtějí badatelé srovnat s již rozluštěným genomem člověka a šimpanze. Jejich cílem je především definitivně objasnit, jak je to s případnými příbuzenskými vztahy mezi těmito třemi vývojovými větvemi. Dřívější srovnání DNA ukázala, že neandertálci ke genetické výbavě dnešního člověka ničím zásadním nepřispěli.

Teorie o osídlení Ameriky lidmi přes Beringovu úžinu se otřásá v základech. Odporují tomu mnohé z archeologických nálezů. Proto vznikla řada paralelních teorií, které hovoří o osídlení Ameriky dávnými asijskými nebo polynéskými mořeplavci. Dokonce se spekuluje o příchodu prvních obyvatel z Evropy. Víc než 13 tisíc let staré hroty šípů cloviské kultury z Nového Mexika jsou totiž velmi podobné výrobkům jen o něco starší kultury solutréenské z území dnešní Francie, Španělska a Portugalska.

Už jen do 4. září potrvá v pařížském Louvru výstava, na níž je k vidění 500 nejkrásnějších mogulských šperků ze sbírky šajcha Násira Sabaha, zapůjčených Kuvajtským národním muzeem. Klenoty ze zlata, ozdobené nesmírným množstvím drahých kamenů, z nichž některé jsou velké jako holubí vejce, byly vytvořeny v Indii za vlády Velkých Mogulů, od 16. do 19. století. Úžas vzbuzuje též nápaditost a technická dokonalost jejich provedení. Celá Násirova sbírka čítá 34 tisíc položek.

Město Ústí nad Labem získá další atrakci. Do konce roku chce opravit středověké popraviště, jehož zdi se dochovaly nedaleko výletního zámečku Větruše. Podle historiků nebylo toto popraviště z 15. a 16. století příliš využíváno. Ústí dokonce nemělo vlastního kata a půjčovalo si ho z nedalekých Litoměřic. Naposledy se v Ústí popravovalo v 17. století. Od konce 18. století byly v Čechách šibenice houfně rušeny a likvidovány. Až dodneška se dochovaly jen v ojedinělých případech.

V areálu bývalého táborského hradu Kotnov si až do konce září můžete prohlížet expozici, nazvanou Výlet do středověku aneb Jak se dříve žilo. Součástí expozice je poklad čtyř tisíc mincí z 15. a 16. století, objevený před pěti lety při rekonstrukci jednoho z domů v centru města, ve dvou hliněných nádobách. Jde o stříbrné groše převážně z doby Vladislava II. Jagellonského. Podle historiků by se za nalezený obnos ve své době daly v Táboře koupit i dva domy.

ČTK, Vesmír/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 33/2006, 12. - 18. srpna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.