Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 34

Jedním z nejrozšířenějších ptáků je buřňák temný - odhaduje se, že jich na světě žije asi 20 milionů. Přesto ornitologové v posledních letech zaznamenali jejich úbytek. Aby zjistili příčinu, připevnili na záda některých buřňáků elektronická zařízení, která umožňují ptáky sledovat a získávat též údaje z jejich okolí. Přístroje přinesly některá zajímavá odhalení - díky nim teď například víme, že buřňák se za svou potravou, rybami, sépiemi a korýši, dovede potopit takřka 70 metrů hluboko.

Správci zámeckého parku v Lednici na Břeclavsku bojují s lovci brouků. Neznámí pachatelé slídí po vzácných krascích a jejich larvách, které vyřežou z kmenů starých nebo padlých stromů motorovou pilou a pak je dobře zpeněží. Podle znalců tím působí velké ekologické škody na území, chráněném UNESCO, Biosférickou rezervací Dolní Morava i programem Natura. Lovce brouků lze bohužel postihnout jen tehdy, pokud se je podaří chytit přímo při řezání stromů. A k tomu zatím nedošlo.

Vědci z univerzity v Birminghamu zkoumají prostřednictvím obrazů londýnského Westminsteru od impresionisty Clauda Moneta kvalitu ovzduší v Londýně na začátku 20. století, kdy se k topení používalo uhlí a dřevo a britská metropole se ocitala pod příkrovy smogu. Rozborem barev, které Monet na obrazech použil, se experti pokusili dobrat složení smogu. Žlutozelený zákal měly podle nich na svědomí mlhové částice smíchané s olejem, namodralý odstín mlhy způsobily saze.

U obce Dabene v centrálním Bulharsku nedávno vykopali archeologové více než 500 drobných thráckých šperků a také vzácnou dýku ze slitiny zlata a platiny ze třetího tisíciletí před našim letopočtem. Podle bulharských badatelů si přitom odborníci ještě nedávno mysleli, že se nejstarší výrobky ze slévaných kovů objevily až o tisíc let později. Kolem Dabene byly za poslední dva roky nalezeny tisíce zlatých šperků. Předpokládá se, že tu bývalo kultovní místo thrácké bohyně Země.

Při vykopávkách na staveništi v bývalé vládní čtvrti v německém Bonnu našli archeologové zbytky římského osídlení, tisíce artefaktů po římských kolonistech a kromě jiného i trosky lázní. Nejedná se o první nálezy po Římanech v této oblasti. Ve čtvrti Bonn-Castell byly například před časem objeveny zbytky římského vojenského tábora. Vědci se domnívají, že Římané se v místech dnešního Bonnu usadili před rokem 12 př.n.l., kdy zahájil římský vojevůdce Drusus válku proti Germánům.

Aby mohl jeruzalémský mnich Johannes Myronas ve 13. století pracovat na svém novém rukopise, musel z připravených pergamenových listů seškrabat 300 let starý text. Ten se teď snaží američtí vědci rekonstruovat metodou rentgenové fluorescence. Jedná se totiž o přepis klíčových prací největšího starověkého řeckého matematika a fyzika Archiméda ze 3. století př.n.l. Je mezi nimi například i jediná známá řecká verze Archimédovy práce O plovoucích tělesech.

V Číně byla objevena druhá největší starověká hrobka v zemi. Rozkládá se na ploše více než 17 hektarů a leží jen 30 kilometrů od slavného mauzolea sjednotitele Číny císaře Čchin Š'-chuanga se známou mnohatisícovou hliněnou armádou. Není to náhoda - nálezy prozradily, že nově objevená hrobka patří císařově babičce, která podle historiků zemřela, když bylo Čchinovi dvacet. Její pohřební komora má přes sto čtverečních metrů, bohužel však byla v minulosti hned několikrát vyloupena.

Trvale zmrzlá půda v pohoří Altaj na území Mongolska vydala koncem července nález, podobný slavnému alpskému Ötzimu - 2500 let starou mumii skythského válečníka, konzervovanou ledem. Muž byl pohřben ve skvostném kožichu a na hlavě měl zdobený zlatý šperk, jeho tělo se s výjimkou obličeje zachovalo v takřka neporušeném stavu. S podrobnostmi unikátního nálezu chtějí vědci seznámit veřejnost koncem měsíce srpna.

Mohutné požáry na severozápadě Španělska poničily kromě tisíců hektarů lesních porostů také řadu kulturních památek. V lokalitách Campo Lameiro a Cotobade v severozápadní Galicii například oheň poškodil skalní malby a rytiny zvířat a geometrických obrazců staré asi 4000 let. Skály s uměleckými památkami doby kamenné působením žáru zcela zčernaly. Nikdo zatím nedovede říci, zda byly malby a rytiny ohněm zničeny nenávratně, nebo zda se je podaří zachránit.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 34/2006, 19. - 25. srpna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.