Objevy a události týdne č. 39

24. září 2006

Občanská válka mravenců, neznámý pták z Indie, nejstarší písmo Ameriky, Eris místo Xeny, obří planeta z Ještěrky.

Američtí vědci plánují občanskou válku. Bojištěm se má stát Kalifornie a vojáky nepůvodní argentinští mravenci, kteří se na sever Ameriky dostali na palubách lodí před 115 lety, přemnožili se a škodí zemědělcům. Mravenci tohoto druhu se mezi sebou poznávají díky typickému pachu, který chtějí vědci u části jedinců změnit. Ostatní mravenci je pak budou považovat za nepřátele a budou je chtít zlikvidovat.

Jeden indický astronom a také vášnivý ornitolog objevil v odlehlé oblasti na severovýchodě Indie dosud neznámý druh ptáka. Olivově zelený a dvacet centimetrů dlouhý opeřenec s černou čepičkou a červeno-bíle žíhanými křídly je příbuzný pěvců z čeledi timáliovitých. Zmíněný astronom ho poprvé spatřil před více než deseti lety, až letos se mu však podařilo zahlédnout ptáka znovu a potvrdit tak jeho existenci.

Tabulka, pokrytá rytými symboly nejasného významu, nalezená před sedmi lety na místě staré olmécké mohyly v mexickém státě Veracruz, je podle expertů stará 2900 let. Symboly jsou ryté v horizontálních řadách a některé z nich se opakují. Vědci v nich objevili vzorce, typické pro psaný text. Pokud jde skutečně o záznam mluveného slova, jednalo by se o nejstarší písmo amerického kontinentu.

Xena je zapomenuta, na scénu přichází Eris. Trpasličí planeta větší než Pluto, jejíž objev vyvolal vášnivou diskusi, která skončila stanovením nové definice planet, dostala oficiální jméno. Navrhl jej sám její objevitel Michael Brown, který však zároveň vyjádřil lítost nad tím, že se mu nepodařilo prosadit původně navrhované jméno. Zatímco Xena je bojovnice z televizního seriálu, Eris je řeckou bohyní sváru.

Kolem jedné z dvojice hvězd v souhvězdí Ještěrky obíhá obří planeta, největší ze všech dvou set šesti, objevených dosud mimo naši soustavu. Je přibližně o třetinu větší než Jupiter, zároveň je však asi o polovinu lehčí - žádná z dosud objevených exoplanet nemá tak nízkou hustotu. Astronomové zatím ani v nejmenším netuší, jak mohl podobný objekt vzniknout.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 39/2006, 23. - 29. září.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.

Spustit audio