Procházka oblohou (září)

Doplníme-li si tento čtverec ještě dalšími hvězdami z Andromedy a Algolem v Perseu, dostaneme na obloze obrazec, který se nápadně podobá Velkému vozu. Je ovšem podstatně větší. Nahoře nad ním najdeme souhvězdí Cassiopeia s výrazným dvojitým W. Jihovýchodní vrchol Pegasova čtverce nám ukazuje do rozevřeného véčka souhvězdí Ryb. Jižní vrchol pak usnadní nalezení nevýrazného souhvězdí Vodnáře. V Andromedě, o které už byla řeč, najdeme nejen dvě nejznámější galaxie, především M 31 viditelnou pouhým okem, ale i hvězdu Alamak. Už malý dalekohled ji odhalí jako jednu z nejkrásnějších barevných dvojhvězd. Ve skutečnosti je dokonce čtyřhvězdou.
Pojďme k planetám, kterých - jak víme po pražském zasedání Světové astronomické unie - máme od srpna o jednu méně. Pokračuje jejich zhoršená viditelnost. Merkur a Mars dokonce nebudou v září pozorovatelné vůbec. Venuši spatříme ráno nízko nad východním obzorem. Jupiter bude nízko na večerní obloze, zatímco Saturn uvidíme až k ránu. Uran a Neptun jsou vidět po většinu noci, ovšem jen v silnějších dalekohledech.
Obě planety čeká konjunkce s Měsícem - Neptun se v ní ocitne 5. září kolem půlnoci a Uran o dva dny později. Z dalších úkazů zaujme částečné zatmění Měsíce, ke kterému dojde 7. září. Pokud bude počasí přát, můžeme ho sledovat i na našem území. Jde však o zatmění velmi malé, zemský stín zakryje jen asi 19 procent měsíčního povrchu. Navíc polovina úkazu proběhne za soumraku nízko nad obzorem. Střed zatmění pak nastane kolem 20 hodin a 51 minut. Zaujme však série konjunkcí Měsíce - 17. září hodinu po půlnoci s hvězdou Pollux, 19. září ve tři ráno se Saturnem a 26. září v sedm hodin večer s Jupiterem. O prstencovém zatmění Slunce 22. září se podrobněji nebudu zmiňovat, protože u nás není viditelné ani jako částečné.Vycestovat za ním bychom museli do Jižní Ameriky.
Na závěr ještě měsíční fáze. 7. září úplněk, 14. září poslední čtvrť, dvaadvacátého nov a posledního, 30. září, první čtvrť. Hezkou podívanou!

Miroslav Zimmer