Umělohmotné dalekohledy

Vědci chtějí při konstruování kosmické optiky vzít na milost umělou hmotu. O jejím využití se uvažovalo už dříve, vždy ale zvítězila klasika - sklo v různé podobě. To má ovšem své limity.

Umělá hmota je na rozdíl od skla velmi lehká, mnohem snadněji se dopraví do vesmíru a zrcadla z ní zhotovená by mohla mít takové průměry a světelnosti, o kterých se nám dosud ani nesnilo. S tím samozřejmě souvisí zvětšení a rozlišení dalekohledů.
Američtí vědci z národních laboratoří Sandia rozpracovali návrh piezzoelektrické polymerové optiky. Povrch takového zrcadla netvoří sklo, ale umělohmotná fólie s opticky dokonalým povrchem. Vynikající piezzoelektrické vlastnosti umožní působením tohoto efektu ovládat i měnit zakřivení zrcadla a tím i ohniskovou vzdálenost teleskopu - podle potřeb výzkumu. Vědci vyvinuli několik druhů polymerních fólií na bázi polyvinyliden fluoridu V nejbližší době budou zkušební vzorky těchto materiálů dopraveny na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS jako součást materiálového experimentu MISSE-6. Vedoucí výzkumného týmu Mat Celina uvedl, že chtějí vyzkoušet, jak se materiál chová v podmínkách kosmického prostředí a jak budou fólie odolávat působení atomárního kyslíku, slunečního ultrafialového záření a opakovaným změnám teplot při průletu družice nad denní a noční polokoulí Země. Právě na tyto faktory byl zaměřen vývoj zmíněných materiálů, teď ovšem půjde o to, vyzkoušet je ve skutečných podmínkách.
Uplatnění fólií však může být mnohem širší, např. při výrobě širokopásmových antén pro družice. Vzdálená není ani vize obřích systémů, jakýchsi deštníků, které by v budoucnu mohly ochránit Zemi před slunečními paprsky a zabránit tak nekontrolovanému růstu teploty na naší planetě.

Miroslav Zimmer 

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.