Příběhy z kalendáře - Karl Kostka
Dnes si připomeneme významnou osobnost libereckého veřejného života, Karla Kostku. Příjmení české, křestní jméno německé, a jeho osudem byly vztahy česko-německé.
Narodil se 5. května roku 1870 v Mimoni, většinu aktivního politického života pak prožil v tehdejší metropoli Sudet, v Liberci. Karl Kostka byl významným sudetoněmeckým politikem první republiky, tedy tím slušným - stojícím na opačné straně politického ringu než jeho nechvalně proslulý současník Konrád Henlein - mimochodem také liberecký rodák.
Narozdíl od Konráda Henleina ctil ovšem Karl Kostka právo a zákony první republiky. Z pozice sekretáře Živnostenské a obchodní komory v Liberci hájil řadu let zájmy lidí a živnostníků pracujících ve sklářském průmyslovém odvětví. Jako odborník na sociálně právní otázky byl také poslancem zvoleným do československého parlamentu. Později se stal senátorem a ve stejný čas i Libereckým starostou.
Na rozdíl od štvavých „henleinovců“ však spolupráci Čechů a Němců podporoval, a to se mu zřejmě stalo osudným. S vnitřním nepřítelem nemají radikálové slitování. Kostka jako liberecký starosta ve vypjatých 30. letech, kdy napětí mezi Čechy a Němci vzrůstalo, představoval smířlivý prvek. Bránil straně Konráda Henleina prosadit se do různých městských institucí. Byl respektován Českou stranou a mezi německou inteligencí byl velmi oblíben.
O prestiži Karla Kostky svědčí i fakt, že v roce 1936 přijal jeho pozvání do Liberce i prezident Beneš. Hlava státu pak při návštěvě Liberce promluvila na schodech radnice k otázce německé menšiny, na náměstí, které dnes nese Benešovo jméno. Ironií osudu je, že pár let po prezidentově návštěvě, po zabrání Sudet, bylo liberecké náměstí přejmenováno na „Adolf Hitler Platz“ a po válce pak na „Náměstí bojovníků za mír“.
Původní pamětní deska v rodné Mimoni i některé další prameny uváděly, že Karl Kostka zemřel v roce 1938 na následky nervového zhroucení, které mu přivodila kampaň vedená proti němu stoupenci Konrada Henleina. Databáze poslanecké sněmovny i další prameny naopak uváděly jako rok úmrtí 1957. Po zjištění těchto nesrovnalostí byla na dům v Mimoni osazena v listopadu 2011 nová pamětní deska s opravenými biografickými údaji.
A Karl Kostka? Muži stojícímu vždy na straně slušnosti a dialogu mezi národy první republiky by přízvisko „bojovníka za mír“ také slušelo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.