Příběhy z kalendáře - Drahoslav Lím

Československá vláda je pod nátlakem přijala. Země se pomalu smiřovala se ztrátou česko-německého pohraničí a jeho postoupení Hitlerovi. Přesto se na ozbrojený konflikt s Německem připravovala, a to nejen všeobecnou mobilizací.

29. září například v semilském kině Jitřenka začali organizovat českoslovenští legionáři náborovou akci s cílem získat další branné oddíly dobrovolníků. Nakonec se jich v celém železnobrodském okrese přihlásilo téměř 2500.

Dvacátého devátého září Mnichovskou dohodou, po půlnoci pak jejím podpisem, však zástupci čtyř velmocí vyslovili jasný verdikt nad osudem první republiky. Proto byl o pár týdnů později výcvik dobrovolníků ochotných položit život za mladou republiku zastaven.

Narodil se 30. září 1925 v Zeměchách u Loun. Rodiče mu sice komunisté vystěhovali z usedlosti, ale syn mohl pracovat v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd coby asistent Otty Wichterleho.

Potřeboval několik let, aby objevil správnou látku, hydrofilní polymer. Roku 1959 ho s Wichterlem patentovali - ovšem majitelem patentu byla Akademie věd, takže Lím ani Wichterle geniálním objevem nezbohatli.

Drahoslav Lím musel po roce 1968 odejít ze zaměstnání. Odjel s rodinou do Kalifornie, kam ho na Stanfordovu univerzitu pozval pozdější nositel Nobelovy ceny Paul Flory. Nakonec ve Spojených státech zůstal a do konce života se věnoval vědecké práci.

Česká republika jeho a Wichterlův patent prodala za směšných 350 tisíc dolarů.