Nejznámější severočeské značky - Spolchemie – 2.

11. červenec 2022

Od roku 1856 se dějiny města Ústí nad Labem píšou společně s dějinami Spolku pro chemickou a hutní výrobu – s dějinami Spolchemie. Původní továrna vznikla doslova na zelené louce, za branami královského města, ale jak šel čas a rozvíjelo se město i továrna, pojalo Ústí chemičku do své náruče – což, jak už to tak bývá i u lidí, s sebou přineslo i mnohé problémy.

Spolek se měl k světu – roku 1901 to byl i na dnešní poměry gigantický komplex 124 výrobních objektů rozložený na 70 hektarech. Pro lepší orientaci tu byly dokonce pojmenované ulice – Sírová, Sodná a tak dále. Pracovalo tu 2000 lidí – vesměs lépe placených než jinde, ale také s podstatně větším zdravotním rizikem, které 60 továrních komínů roznášelo dál po okolí.

Význam podniku neupadl ani po roce 1918 – nadále vlastnil řadu dalších chemických továren doma i v zahraničí a zaujímal čtvrté místo v evropském žebříčku chemických továren.

Čtěte také

Symbolem výsostného postavení se roku 1930 stala stavba nové správní budovy, která se svými 40 metry výšky byla prvním „mrakodrapem“ v Československu.

Po válce se začal měnit a obohacovat výrobní program – Lybar, Biolit, Orthosan – to jsou názvy dodnes známé. Ústecká chemička stála u vývoje laků na vlasy i prostředků na hubení hmyzu, na přelomu 50. a 60. let vyrobila první československé spreje – její pobočný závod ve Velvětech se nakonec s výrobou sprejů osamostatnil a v roce 1989 vznikl samostatný podnik Lybar.

Původ téhle značky je ale ještě mnohem starší – Spolek ji zaregistroval už roku 1925 a počítal s ní pro výrobu barviv, léčiv nebo insekticidů.

Umělý safír

Až do roku 2015 reprezentovaly značku Spolchemie na světových trzích především umělé safíry. V jejich výrobě byl ústecký podnik světovou jedničkou – ostatně první pokusy o výrobu umělého safíru tu probíhaly už roku 1930. Vyráběly se tu umělé safíry s lepšími parametry, než jaké poskytují přírodní kameny.

Nejpodstatnější částí produkce jsou, a také největší perspektivu mají, umělé pryskyřice, které slouží pro výrobu laků, lepidel, laminátů a podobně. V roce 2007 vynesl nový výrobní komplex ústecký Spolek na třetí místo ve výrobě umělých pryskyřic v Evropě a cílem je místo první… Tak dobrý vítr do plachet, Spolechemie!

autor: Martin Krsek
Spustit audio