Nejznámější severočeské značky: Červeňák

Žatecký poloraný červeňák oplývá nejjemnější hořkostí a vůní ze všech chmelů světa a je také ze všech chmelových odrůd nejdražší. 

„Červeňák je celosvětovým standardem pro chmel – na stupnici má jedničku, ostatní už mohou být jen více, či méně horší. Většina jiných chmelů v porovnání s červeňákem voní jako dobré seno,“ hodnotí odrůdu přední znalec historie chmelařství Zdeněk Tempír.

Pivo sice pili už Egypťané a Keltové, ale dochucovat chmelem se začalo až ve středověku. Už v 10. století existují doklady o jeho vývozu z Čech. Později přibývají v českých i zahraničních historických pramenech zmínky o výjimečné kvalitě českého chmele.

Roku 1856 zemědělec z Vrbice na Žatecku Krištof Semš vyšlechtil z místních keříků z Úštěcka a Žatecka tzv. Semšův chmel. Někdy v té době se objevuje jeho obchodní pojmenování červeňák – v několika verzích starožatecký, staroúštěcký či český.

Chmel, který chce celý svět: Žatecký poloraný červeňák z úplného středu žatecké chmelařské oblasti, z lounského Podlesí

Za první republiky pak odrůdu ještě zdokonalil přední český šlechtitel Karel Osvald, který své rostliny v roce 1938 za dramatických okolností stěhoval před postupujícím wehrmachtem z Deštnice u Žatce do Rakovníka.

„Osvaldovy klony jsou vlastně stále původním porostem starým několik staletí, jen zdokonaleným výběrem nejkvalitnějších rostlin. Nám se v 90. letech podařilo červeňák ještě ozdravit, tedy zbavit virů,“ říká k současnosti červeňáku šlechtitel z Chmelařského institutu Vladimír Nesvadba.

V polovině 90. let ale postihla žatecký červeňák celosvětová chmelová krize. Poptávka klesla, zemědělci museli snížit rozlohu chmelnic z 10 000 hektarů na pouhých 6000. Přestal také platit zákon zakazující pěstovat v Česku jiný chmel než červeňák, prostor dostaly aromaticky hrubší, ale výnosnější a levnější odrůdy.

„Výroba piva sice roste, ale technologie je dokonalejší, lépe zpracovává chmel, a tak je ho potřeba menší množství. Vliv má samozřejmě i to, že červeňák je sice nejkvalitnější, ale také nejdražší,“ popisuje důvody tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Do osudu „zeleného zlata“ se promítl i boj amerického pivovarského koncernu Anheuser-Busch s Budvarem. Poté, co stát odmítl Američanům prodat budějovický pivovar, přestali na protest odebírat český chmel. A to ještě před druhou světovou válkou Anheuser-Busch na historickém reklamním plakátu zdůrazňuje, že jeho pivo je tak dobré, protože ho dochucuje „super kvalitním žateckým (českým) chmelem“.

Červeňák ale přesto bezkonkurenčně dál vládne světovému trhu. Pěstitelé vyvážejí 80 procent produkce do 50 zemí světa. Největším odběratelem je Japonsko – piva Asahi, Kirin či Sapporo jsou vyráběna nejen z českého chmele, ale často i z českého sladu.

Česko samo spotřebuje jen pětinu žateckého chmele. Tuzemské pivovary sice dál používají převážně červeňák, ale většina už jej doplňuje i levnějšími odrůdami, paradoxně často dováženými ze zahraničí.

A proč už po žateckém červeňáku nesáhli pěstitelé-chmelaři z jiných států? „Červeňáku prostě svědčí naše klimatické podmínky a místní půda. Tam, kde to zkusili, zdaleka nedosáhli takových kvalit jako my,“ míní Zdeněk Rosa. Obchodní značka Saaz Hop – Žatecký chmel má stále skvělý zvuk.

autor: Martin Krsek
Spustit audio