Nejznámější severočeské značky: Český granát

Jejich chemické složení zaručuje barevnou stálost, nemění se ani při tepelném zpracovávání. Světové proslulosti dosáhla naleziště granátů v severních Čechách u obcí Třebenice, Třebívlice, Dlažkovice, Chrášťany a Podsedice.

Spolehlivá cesta za rudým kamenem vede do Muzea českého granátu v Třebenicích. Tamní sbírka ovšem není po loupeži v roce 1988 úplná. Z muzea tenkrát zmizel kromě jiného i nejvěhlasnější český granátový soubor, který patřil Ulrice von Loewetzow – mladičké Goethově milence.

Souprava náhrdelníku, náušnic, dvou náramků, spony opasku, prstenu a brože zdobená 448 granáty byla ale zázračně jako jediná z ukradených předmětů rok po krádeži objevena. Zloděj ji uložil v plechové krabici pod železniční trať. Od té doby se vystavují většinou její kopie, které zhotovil šperkař Josef Belda.

Nejstarší a nejrozsáhlejší sbírku granátových skvostů v zemích Koruny české mají v Národním muzeu v Praze, je jich celkem 900. Nejstarší exemplář je maličký, ale krásný – kytička z granátů se zlatou hvězdičkou. Jde pravděpodobně o odznak člena českého řádu křižovníků. Na jejich pozemku u Karlova mostu se totiž šperk našel a podle obrázku z brevíře velmistra víme, že křižovníci nosili podobné.

Patrně největší český granát má velikost slepičího vejce. Není už na českém území, ale ve sbírkách vídeňského přírodovědného muzea. Druhý v pořadí dosáhl po vybroušení velikosti holubího vejce a je zasazen do Řádu zlatého rouna vystavovaného pro změnu v Zelené komnatě v Drážďanech. Na území Čech můžeme vidět největší kámen v hlavici turnovského sokolského praporu, a to ve sbírkách tamního Muzea Českého ráje.

České granáty si získaly světovou proslulost

Už v období stěhování národů naši předkové zjistili, že s granáty se dobře obchoduje. Dostaly se tak do všech koutů Evropy. Český granát zdobí například korunu vizigótského krále ve Španělsku i zbraně kavkazských kočovníků.

Nejstarší použití českého granátu dokládá pohřební výbava germánského velmože z Cézav u Blučiny už z 5. století. Nosili ho ale i franský král Childerich, Přemysl Otakar II. či Marie Terezie. Postupně se svou rudou barvou stal symbolem Kristovy krve, a tudíž ideální ozdobou liturgického náčiní.

Na výslovně dámských špercích se masivně objevuje až v 19. století. Tehdy český granát zdobí vějíře, taneční pořádky, lahvičky na parfémy a samozřejmě veškeré známé typy šperků. Na vrcholu módy byl v letech 1887 až 1888 – poté, co se s krásným kompletem z rudých kamínků ve zlatě objevila na vídeňském dvorním plese ruská carevna.

Obliba granátů ve vyšší společnosti sice časem poklesla, pyropová zrnka se začala využívat spíše pro lidový šperk, ale jinak si český granát uchoval čestné místo ve šperkařství dodnes. Má stále výborný zvuk, což dokázal například i ohlas Japonců na českou expozici na Expu 2005 v Aiči. Za hit českého pavilonu totiž prohlásili kulajdu a český granát.