Drahoslav Lím - muž, který vymyslel gel na kontaktní čočky

4. říjen 2008

Na jména některých vynálezců se zapomíná. A týká se to často věcí, které má řada z nás den co den v ruce. Například s vynálezem kontaktních čoček je neodmyslitelně spojeno jméno českého chemika Otty Wichterleho.

Už méně se ví, že hydrogel, látku, která umožnila přípravu čoček, vynalezl Wichterleho asistent a spolupracovník Drahoslav Lím. Je to také muž, kterého si teď připomeneme v Severočeském Atlasu. Narodil se 30. září 1925 v Zeměchách nedaleko Loun. Vystudovat stihl ještě do doby, než byli jeho rodiče, soukromí zemědělci, postiženi vystěhováním z rodinné usedlosti. V roce 1949 Drahoslav Lím zakončil studia na Vysoké škole chemicko - technologické v Praze a po vojně nastoupil roku 1951 do Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, kde se stal asistentem Otty Wichterleho. Ten prý někdy v roce 1952 jel vlakem z Olomouce do Prahy a dal se do řeči se spolucestujícím, který četl v novinách článek o možnostech chirurgické náhrady oka. V té době se používalo sklo, které nepropouštělo kyslík. Wichterle si uvědomil, že problém by šlo vyřešit protézou z hydrofilního polymeru. Že by ze stejné látky mohla být i jakási náhrada brýlí, to ho tehdy nenapadlo. Wichterle dorazil do Prahy a při nejbližší příležitosti požádal spolupracovníky o syntetizaci vhodných materiálů. Tehdy sedmadvacetiletý Drahoslav Lím přišel s prvními výsledky už za necelý rok. V roce 1953 s objevem prvního z hydrogelů, tedy umělých hmot nasákavých vodou, obhájil doktorát z technických věd. Nová hmota ale nesplnila ještě všechna očekávání. Lím proto na projektu pokračoval a v roce 1955 přišel na vhodnou chemickou strukturu hydrogelu. K objevu - kolikrát už asi v dějinách - dopomohla prý Límovi náhoda, když musel předčasně odejít od nedokončené syntézy, a přes noc nehlídaná směs zpolymerovala v měkkou průhlednou hmotu. V roce 1959 Lím svůj objev patentoval. Na patentu byli podepsáni Lím i Wichterle, který mladému kolegovi navrhl spolupráci. Ale průhledná hmota ještě nebyla kontaktní čočkou. Vývoj šel pomalu, a pokrok zaznamenal Wichterle až v roce 1961. Pro vědce v socialistickém vědeckém ústavu bylo asi typické, že s pomocí stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola vyrobil první stroj na odstředivé lití hydrogelu. To umožnilo vyrábět jednak kvalitnější čočky, jednak i jejich produkci v malých sériích. V Československu byly první kontaktní čočky k dostání od poloviny šedesátých let. Za objev hydrogelu obdržel Lím v roce 1966 státní cenu; jako druhý byl podílníkem ceny Wichterle. Na konci šedesátých let chtěl Drahoslav Lím obhájit profesuru, ale v důsledku změn, které se odehrály po roce 1968 na katedře, se mu to už nepodařilo. V roce 1970 odjel i s rodinou do Kalifornie, kam ho na Stanfordovu univerzitu pozval pozdější nositel Nobelovy ceny Paul Flory. Během pobytu Lím navrhl tvrdší čočky s velkou propustností a nový způsob výroby dosavadních měkkých čoček. Česká strana jeho návrhy odmítla; Američané ne a dodnes podle nich většinu čoček vyrábějí. Vědec se vrátil do vlasti v roce 1974, normalizační režim mu ale zakázal vědecky pracovat. Po mnoha žádostech a především po zásahu jedné americké organizace pro lidská práva se Límově rodině podařilo roku 1979 vystěhovat do Spojených států. Nutno dodat, že majiteli objevu kontaktních čoček nebyli podle autorského zákona ani Otto Wichterle, ani Drahoslav Lím, ale Československá akademie věd. Ta prodala patent v šedesátých letech za 350 tisíc dolarů americkému optometristovi, který ho za pár let prodal za tři milióny dolarů americké firmě Bausch & Lomb. Tu živí kontaktní čočky dodnes. Určitě vás nepřekvapí, že podíváte-li se na její webové stránky, nenajdete tam ani zmínku o jménech Drahoslava Líma nebo Otty Wichterleho. Rodák ze Zeměch na Lounsku Drahoslav Lím zemřel v San Diegu v srpnu 2003. Ani pět let po smrti ale není jméno tohoto vynálezce materiálu pro kontaktní čočky příliš známé. Snad právě kvůli Límově odchodu do Spojených států se u nás ujalo, že kontaktní čočky rovná se Otto Wichterle. O nápravu této situace se stará Límova manželka. Žije ve Spojených státech, ale na léto přijíždí pravidelně do Čech, do Českého ráje, kde má rodina stále dům.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.