Jak skončilo vysídlení Němců
Ve čtvrtek 29. října uplyne šedesát tři let od události, která dodnes budí u někoho vášně, u někoho rozpaky, ale nejčastěji se o ní mlčí.
Povídat si budeme o odsunu českých nebo chcete-li sudetských Němců z Československa po roce 1945. Odsun byl fakticky ukončen 29. října 1946, kdy naše území opustil poslední transport sudetských Němců. 2. listopadu 1946 se Spojenci s československou vládou dohodli, že do roka bude vystěhováno ještě dalších sto tisíc Němců - většinou dělníků, kteří byli do té doby nezbytní pro fungování průmyslu. Později ale k plnění této smlouvy nedošlo. Podle statistik byly z Československa po válce vystěhovány 2 miliony 232 tisíc Němců. Z toho asi půldruhý milion do západní zóny. Na našem území zůstalo asi 240 tisíc Němců. Takže když prezident Edvard Beneš při svém proslovu na Vánoce 1946 říkal, že tyto Vánoce jsou radostnější než jiné, protože je Češi poprvé slaví bez sudetských Němců; neměl úplně pravdu. Počet Němců v Československu se ale rychle snižoval. Někteří z nich později odešli ze země dobrovolně, jiní se přihlásili k české národnosti. A my si ten okamžik ukončení vysídlení Němců připomeneme v jedné archivní nahrávce. Uslyšíte už asi jen málo známý hlas poválečného ministra vnitra, komunisty Václava Noska. Psal se 29. říjen 1946 a Václav Nosek takto hovořil na karlovarském nádraží u příležitosti posledního transportu českých Němců, vysídlených do Německa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dluh narůstá, ale společnost nemá žádné příjmy. Likvidátor firmy Salia Group navrhuje její konkurs
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka