Harry Palme - sklář archeologem

Narodil se 14. dubna 1882 v Kamenickém Šenově v rodině, která vlastnila a vedla sklárnu Elias Palme & Co. S rodinným podnikem byl Harry seznamován už od dětství, do firmy ale fakticky vstoupil až ve dvaceti letech.

V roce 1929, kdy zemřel jeho strýc Franz Friedrich tehdejší senioršéf, se Harry Palme stal majitelem celé sklárny. Vedle práce v podniku, který za jeho vedení dál utěšeně vzkvétal, se Harry Palme věnoval také archeologii a historii.

Jeho velkou archeologickou láskou byly Pompeje, kam jezdil pravidelně po dobu třiceti let a osobně se tam účastnil vykopávek. Několik nálezů z Pompejí si přivezl i domů a o výzkumech sepsal i studii. Archeologii se věnoval i v rodném kraji. Podařilo se mu shromáždit obsáhlou archeologickou sbírku, jejíž součástí byly i unikátní artefakty tzv. podmokelské kultury.

Věnoval se také dějinám sklářství v kraji. Sepsal o nich obsáhlou třísvazkovou publikaci Das hohe Lied vom böhmischen Glase (Vznešená píseň o českém skle), ze které badatelé dodnes čerpají informace o kamenicko-šenovském sklářství.
V roce 1945 byla Harrymu Palmemu jeho továrna a sbírky zkonfiskovány a on zařazen do odsunu. Nakonec byl z odsunu ale vyjmut, aby mohl zasvěcovat nově příchozí dělníky do výroby lustrů a také pokračovat v dokumentování historie sklářství.

Rodinou vilu musel vyměnit za skromný domek v obci Prácheň. Po odchodu do důchodu si zažádal o vystěhování do Spolkové republiky Německo, ale ještě před tím, než mu byla žádost vyřízena, 5. června roku 1955 zemřel.

Jeho archeologické sbírky jsou dnes uloženy v muzeu v Děčíně, jeho sklářská pozůstalost pak ve Sklářském muzeu v Kamenickém Šenově a Národním technickém muzeu v Praze.

Čtěte také

Vor kurzem erinnerten wir uns an den Jahrestag von Elias Palme, den Gründer der Glasfabrik in Steinschönau, wo Kronleuchter erzeugt wurden. Heute erinnern wir uns an seinen Sohn Harry Palme. Er wurde am 14. April 1882 in Steinschönau geboren, in der Familie, die die Glasfabrik Elias Palme & Co besaß und betrieb. Mit dem Familienunternehmen wurde Harry schon als Junge bekannt gemacht, aber erst mit zwanzig Jahren begann er in der Firma tatsächlich zu arbeiten. Im Jahre 1929 als sein Onkel Franz Friedrich, der damalige Seniorchef starb, wurde Harry Palme Besitzer der ganzen Glasfabrik. Neben der Arbeit im Unternehmen, das unter seiner Führung weiter erfolgreich erblühte, widmete sich Harry Palme auch Archäologie und Geschichte.

Seine große archäologische Liebe war die antike Stadt Pompeji, die er regelmäßig dreißig Jahre lang besuchte und persönlich an den Ausgrabungen teilnahm. Einige Funde aus Pompeji brachte er nach Hause mit und schrieb darüber eine Studie. Der Archäologie widmete er sich auch in seiner Heimatregion. Es gelang ihm, eine umfassende archäologische Kollektion zusammen zu stellen, zu der auch einzigartige Artefakten der sogenannten Bodenbacher Kultur gehörten. Er interessierte sich auch für die Geschichte der Glasindustrie in der Region. Zu diesem Thema veröffentlichte er eine umfassende dreibändige Publikation Das hohe Lied vom böhmischen Glase, die den Forschern bis heute als Informationsquelle über Glashüttenwesen in der Region Steinschönau dient.

Im Jahre 194) waren Harry Palmes Fabrik und seine Sammlungen konfisziert und er sollte vertrieben werden. Letztendlich war er ausgenommen, damit er die neue Belegschaft einarbeiten und die Geschichte der Glasindustrie weiter dokumentieren kann. Die Familienvilla musste durch ein bescheidenes Haus im Dorf Parchen ersetzt werden. Nachdem er die Rente begonnen hatte, beantragte er die Genehmigung zur Ausreise in die Bundesrepublik Deutschland, aber noch bevor dieser Antrag erledigt werde konnte, starb er am 5. Juli 1955. Seine archäologischen Sammlungen werden heute im Stadtmuseum Tetschin aufbewahrt, seine Verlassenschaft, die das Glas betrifft, befindet sich im Glasmuseum in Steinschönau und im Technischen Nationalmuseum in Prag.