Josef Rabas, kazatel antifašista a obhájce odsunutých Němců

28. říjen 2014

Sousedé

Kněz (ilustrační foto)|foto:Fotobanka stock.xchng

Na státní svátek 28. října zároveň připadá i narození katolického kněze Josefa Rabase. Narodil se v Žatci ve smíšené česko-německé rodině. Smíšené do té míry, že zatímco Josefův bratr se v dospělosti hlásil k české národnosti, Josef se cítil být Němcem.

Na duchovní dráhu ho přivedlo studium na biskupském gymnáziu v Bohosudově - Mariaschein. Díky dobrému prospěchu byl doporučen k teologickým studiím v Římě, kde byl v roce 1934 vysvěcen na kněze.

Po návratu vlasti působil Josef Rabas nejprve jako kaplan v Postoloprtech, později se stal sekretářem významné osobnosti duchovního života těžkých časů naší země, litoměřického biskupa Antona Aloise Webera. Rabas také učil náboženství na litoměřickém gymnáziu.

V 1942 mu bylo ale působení na školách zakázáno pro jeho nepřátelský postoj k nacistickému režimu. Po konci války byl odsunut do Bavorska, kde začal opět učit na gymnáziu a také působil jako duchovní odsunutých českých Němců.

Později začal spolupracovat se sudetoněmeckým katolickým sdružením Ackermann-Gemeinde, které se mimo jiné snažilo o česko-německé smíření. Na návrh Ackermann-Gemeinde vedl v Římě centrum na pomoc utlačované katolické církvi v komunistickém Československu.

Po pádu režimu se do rodné země často vracel a snažil se pomáhat mateřské litoměřické diecézi. V roce 1998 byl jmenován čestným kanovníkem tamní katedrály. V srpnu roku 20003 ve věku 95 let Josef Rabas zemřel. Pochován je ve městě Rottenburg v Bádensku-Württembersku.

Auf den 28. Oktober, den Staatsfeiertag, fällt auch der Geburtstag des katholischen Priesters Josef Rabas. Er wurde in Žatec in einer gemischten tschechisch-deutschen Familie geboren. Gemischten insoweit, dass sich Josefs Bruder zu der tschechischen Nationalität bekannte, während Josef sich als Deutscher fühlte.

Zu seiner geistlichen Lebensbahn brachte ihn das Studium auf dem Bischofsgymnasium in Mariaschein. Dank seiner guten Leistungen wurde er zum theologischen Studium nach Rom empfohlen, wo er im Jahre 1934 zum Priester geweiht wurde.

Nach der Rückkehr in seine Heimat war er zunächst Kaplan in Postelberg, später war er Sekretär des Bishops von Leitmeritz, Anton Alois Weber, einer bedeutenden Persönlichkeit des geistigen Lebens in den schwierigen Zeiten unseres Landes. Rabas war auch Religionslehrer auf dem Gymnasium in Leitmeritz.

Im Jahre 1942 (neunzehn hundert zweiundvierzig) erhielt er Schulverbot wegen seiner feindlichen Stellungnahme zum faschistischen Regime. Nach dem Kriegsende wurde er nach Bayern vertrieben, wo er wieder begann, auf dem Gymnasium zu unterrichten, und wirkte als Seelsorger der vertriebenen böhmischen Deutschen.

Später begann er mit der katholischen Ackermanngemeinde zusammen zu arbeiten, die sich um die deutsch-tschechische Versöhnung bemühte. Auf Antrag der Ackermenngemeinde übernahm er das Verbindungsbüro im Rom, das die Unterstützung der verfolgten katholischen Kirche in der kommunistischen Tschechoslowakei leistete.

Nach dem Fall des Regimes kehrte er oft in sein Heimatland zurück und bemühte sich, seiner Leitmeritzer Diözese zu helfen. Im Jahre 1998 wurde er zum Ehrendomherrn der Leitmeritzer Kathedrale ernannt. Josef Rabas starb im August 2003 (zweitausend drei) im Alter von 95 Jahren. Er wurde in der Stadt Rottenburg in Baden-Württemberg begraben.