Joy Adamson, opatrovatelka lvice Elsy, pocházela z Opavy

Když bylo Friederike 12 let, její rodiče se rozešli a ona se spolu s matkou přestěhovala do Vídně. Na Opavsko se ale pravidelně vracela. Měla umělecké nadání a tak ve Vídni studovala nejprve hru na klavír na hudební akademii, později se začala věnovat také výtvarnému umění, ke kterým přidala také psychologii, anatomii a medicínu.

V roce 1935 se provdala za Viktora von Klarwill, se kterým se po nástupu nacismu vystěhovala do Keni. Důvodem byl především Viktorův židovský původ.

V Keni se zamilovala do Petera Ballyho, přírodovědce ze Švýcarska, za kterého se v roce 1938 provdala. Právě Peter Bally jí vymyslel jméno Joy. Pod jeho vlivem začala kreslit keňskou přírodu a obyvatele a ilustrovat botanické knihy.

Když své práce vystavila v Londýně, získala dokonce prestižní ocenění. Její portréty příslušníků keňských kmenů jsou dodnes součástí stálé expozice muzea v Nairobi. I s Peterem Ballym se ale po krátké době rozešla a provdala se potřetí. Tentokrát za Brita George Adamsona, jednoho ze zakladatelů afrických národních parků a ochránce přírody.

Do povědomí široké veřejnosti se Adamsonovi zapsali především díky Joyiným knihám, inspirovaným životem a prací v Africe, které vycházely v 60. a 70. letech. Tou nejznámější knihou je Příběh lvice Elsy e a pak také zfilmované Volání divočiny. Adamsonová v nich popisuje úsilí své a svého muže o navrácení opuštěné lvice do divoké přírody. Kromě lvice se Adamsonovi se starali také o levhartici a gepardici.

V době své největší slávy Joy Adamsonová cestovala po Evropě, mimo jiné navštívila i Maďarsko nebo Sovětský svaz, do rodné země se ale nepodívala. Zemřela v roce 1980. Zavraždil ji její bývalý zaměstnanec, kterého propustila kvůli krádeži. Násilnou smrtí zemřel o devět let později i její manžel George. Zastřelili ho somálští banditi.

Na závěr ještě zmiňme, že Opava na svou rodačku nezapomíná ‒ na jejím rodném domě najdete pamětní desku a výstavy, přednášky i další akce připomínající Joy Adamsonovou tu nejsou vzácností.

Heute stellen wir ihnen eine ganz besondere Persönlichkeit vor: Naturschützerin, Malerin und Schriftstellerin Joy Adamson. Sie wurde in Troppau als Friederike Victoria Gessner am 20. Januar 1910 geboren. Als sie zwölf wurde, ließen sich ihre Eltern scheiden und Friederike zog mit ihrer Mutter nach Wien. Nach Troppau kehrte sie aber sehr oft zurück. Sie war künstlerisch begabt und studierte in Wien zuerst Klavierspiel an der Kunstakademie; später widmete sie sich der bildenden Kunst und sogar der Psychologie, Anatomie und Medizin.

Joy Adamson: Renoille|foto: ZOO Dvůr Králové

Im Jahre 1935 heiratete sie den Viktor von Klarwill und zog nach Kenia um. Der Grund war vor allem die Jüdische Herkunft ihres Mannes. In Kenia verliebte sie sich in den Schweitzer Naturwissenschaftler Peter Bally, dem sie im Jahre 1938 auch heiratete. Es war gerade Peter Bally, der den Namen Joy erfand. Unter seinem Einfluss fing Joy an, die Natur und Menschen Kenias zu malen und botanische Bücher zu illustrieren. Als sie ihre Arbeiten in London ausstellte, bekam sie dafür sogar eine Auszeichnung. Ihre Portraits von Kenias Stämmen sind bis heute Teil der Dauerausstellung des Museums in Nairobi. Joy ließ sich auch mit Peter Bally scheiden und heiratete zum dritten Mal.

Diesmal heiratete sie den Britten Georg Adamson, einem der Gründer von Afrikanischen Nationalsparks. In der breiten Öffentlichkeit wurden die Adams vor allem durch Joys Bücher bekannt, die in den 60. und 70. Jahren herauskamen und die durch Arbeit und das Leben in Afrika inspiriert waren. Das bekannteste Buch ist „Die Löwin Elsa und ihre Junge“ und dann das verfilmte Buch „Frei geboren – Königin der Wildnis“. Joy Adamson beschreibt ihre und die von ihrem Mann angebrachte Mühe, eine verlassene Löwin zurück in die Wildnis rauzulassen. Außer der Löwin kümmerten sich die Adams auch um einen Geparden und Leoparden.

In den größten ruhmreichen Zeiten besuchte Joy Adams mehrere Staaten Europas, unter ihnen auch Ungarn oder die Sowjetunion. Ihre Heimat hat sie aber nicht besucht. Sie wurde durch ihren ehemaligen Mitarbeiter ermordet, welchen sie wegen Diebstahl entließ. Durch einen gewaltsamen Tod verstarb neun Jahre später auch ihr Mann. Der wurde von Somalischen Banditen erschossen.

Zum Schluss muss gesagt werden, dass die Stadt Troppau ihre Gebürtige nicht vergisst. An ihrem Geburtshaus findet man eine Gedenktafel und zahlreiche Ausstellungen, Vorträge und andere Maßnahmen erinnern an Joy Adams.