Ludwig Czech, německý sociální demokrat oceněný řádem TGM

Během jeho studií na vídeňské právnické fakultě se rodina Czechových přestěhovala do Brna. Zde také Ludwig po skončení školy působil jako advokát a také se tu zapojil do politického života. Vstoupil do moravské organizace rakouské sociální demokracie, kterou zastupoval i v brněnském zastupitelstvu.

Na přelomu století také redigoval brněnský sociálně demokratický časopis Volksfreund. Po konci války a vzniku Československa stál Ludwig Czech u zrodu Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslovakischen Republik, jíž se stal v roce 1920 dokonce předsedou.

Ministrem prvorepublikových vlád

Za sociální demokraty byl také zvolen do parlamentu, kde setrval až do roku 1938. Mezi lety 1929 až 1938 byl ministrem v několika vládách. Zastával funkce ministra sociální péče, ministra veřejných prací a ministra zdravotnictví. Všechny tyto resorty řídil na základě hluboké erudice. Například jako ministr zdravotnictví postupoval na základě sociálních a lékařských analýz zdravotního stavu obyvatel.

Do všeobecného povědomí se zapsal především v době hospodářské krize v letech 1932 a 33, kdy prosadil zavedení finančních příspěvků na jídlo pro nezaměstnané. Češi jim říkali žebračenky, Němci Czechkarten.

Odpůrce nacismu

Co se týče německé menšiny, Ludwig Czech byl pročeskoslovensky orientován a snažil se o porozumění mezi Čechy a Němci. Ve třicátých letech se stavěl proti henleinovcům a podporoval lidi, kteří prchali před nacismem z Německa a později z Rakouska. Strana ovšem přestávala mít porozumění Czechovy názory a v roce 1938 ho sesadila z předsednického křesla.

Po okupaci čelil Czech jako sociální demokrat a také Žid pronásledování. Na jaře roku 1942 byl i se svou rodinou odvezen do terezínského ghetta, kde v srpnu téhož roku zemřel na otok plic. V roce 1992 mu byl In memoriam udělen Řád TGM.

Das Jubiläum der Woche gehört dem Sozialdemokrat Ludwig Czech. Dieser deutsche Minister in der „Ersten Republik“ wurde am 14. Februar 1870 in Lemberg in Galizien, in die Familie eines Kaffeehauses - Besitzers geboren. Binnen seines Studiums an der Wiener Juristischen Fakultät zog seine Familie nach Brünn. Nach dem Abschluss des Studiums wirkte Czech in Brünn als Rechtsanwalt und Politiker. Er tritt in die Mährische Organisation der Österreichischen Sozialdemokratie, die er auch im Brünner Stadtrat vertrat. Zur der Jahrhundertwende redigierte er die sozialdemokratische Zeitschrift „Volksfreund“. Nach dem Kriegsende im Jahre 1918 stand Ludwig Czech bei der Gründung der „Deutschen Sozialdemokratischen Arbeiterpartei in der Tschechoslovakischen Republik“. Im Jahre 1920 wurde er sogar zum Vorsitzenden gewählt.

Czech wurde für die Sozialdemokraten auch ins tschechoslowakische Parlament gewählt, in dem er bis 1938 arbeitete. Er war Minister für Sozialfürsorge 1929, 1934 war er Minister für öffentliche Arbeiten und 1935 Gesundheitsminister. Bei seinen Entscheidungen basierte er auf grundliegende Analysen. Z.B. als Gesundheitsminister stützte er sich auf die Ergebnisse von Untersuchungen über soziale und ärztliche Analysen über den Gesundheitszustand der Einwohner. In das allgemeine Bewusstsein schrieb sich Czech vor allem in der Zeit der Wirtschaftskrise 1932 und 1933, als er Finanzbeiträge für Lebensmittelkarten für Arbeitslose durchsetzte. Tschechen nannten sie „Bettlerkarten“, Deutsche „Czechkarten“.

Was die deutsche Minderheit angeht, war Ludwig Czech auf Zusammenarbeit mit dem Mehrheitsvolk orientiert und bemühte sich für die Völkerverständigung. In den dreißiger Jahren stellte er sich gegen den „Heinlein- Anhängern“ und unterstützte Menschen, die vor dem Nationalsozialismus aus Deutschland und später aus Österreich flüchteten. Die Partei hörte jedoch auf mit dem Verständnis für Czechs Ansichten und wählte ihm als Vorsitzenden im Jahre 1938 ab. Nach der Besetzung des Landes wurde Czech als Sozialdemokrat und Jude verfolgt. Im Frühjahr 1942 wurde er nach Theresienstadt abtransportiert, wo er im gleichen Jahr auf Lungenödem am 20. August verstarb.

Im Jahre 1992 wurde ihm „In memoriam“ der „Tomáš Garrigue Masaryk-Orden“ verliehen.