Miroslav Tyrš, český vlastenec s německými kořeny

16. září 2014

Kdo by neznal Miroslava Tyrše, českého vlastence a zakladatele tělocvičné jednoty Sokol. Zároveň také muže, o kterého se Češi a čeští Němci rádi přetahují.

Narodil se 17. září 1832 v Děčíně v rodině zámeckého lékaře jako Friedrich Emmanuel Tirsch. U Tirschů se mluvilo německy, a kdyby Tyrš v dětství nepřišel o oba rodiče, možná by zůstal s německým prostředím spjatý asi i jako dospělý.

V šesti letech ale osiřel, jeho rodiče i sestry zemřely na tuberkulózu, a o výchovu malého Tyrše se pak postupně starali jeho českojazyční strýcové Fridrich a Anton Kirschbaumové.

Dětství strávil Tyrš u strýce Fridricha na mladoboleslavském venkově, později se přestěhoval k Antonovi do Prahy, kde absolvoval gymnázium a pak šel studovat práva.

Ta ho ale nebavila a tak přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval filozofii a estetiku. Zároveň se ale věnoval i studiu matematiky a anatomie. Od dětství měl špatné zdraví, a tak začal na radu lékaře docházet do tělocvičných ústavů a brzy se pro pohyb nadchnul.

Založení Sokola a proměna Tirsche na Tyrše

Po ukončení studií přijal místo vychovatele dětí zámožného továrníka z Nového Jáchymova u Berouna.

Zde se seznámil s Jindřichem Fügnerem, který byl stejně jako Tyrš zapálený do tělesného cvičení. V roce 1962 spolu s několika dalšími osobnostmi českého národního života založili po vzoru německých turnerských spolků tělocvičnou jednotu Sokol.

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera

Tyrš pro Sokola vytvořil soubor zásad a zároveň tu uplatnil své české tělocvičné názvosloví. Po celý zbytek života byl Tyrš aktivním členem jednoty, podílel se i na vytvoření tělocvičných sestav pro první slet.

V době zakládání Sokola si Tyrš počeštil své jméno. Do české transkripce převedl německé „Tirsch“ a křestní jméno Fridrich změnil nejprve na Bedřicha a později na Miroslava.

Tyrš - politik i kunsthistorik

Tyrš byl také politicky aktivní, za stranu mladočechů se stal poslancem říšské rady. Zároveň je pokládán za prvního českého historika umění.

Umění se věnoval už od mládí, hodně cestoval po evropských uměleckých sbírkách a na základě svých poznatků psal uměleckohistorické studie. V osmdesátých letech se mu podařilo získat místo nejprve na České technice později na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde vyučoval právě dějiny umění. Jeho akademická kariéra ale nebyla dlouhá.

V létě 1884 odjel do rakouského alpského městečka Öztu, aby si tu léčil své depresivní onemocnění. Místo úlevy tu ale nalezl smrt. Utonul v říčce Ache.

Miroslav Tyrš – pamětní deska v pražské Karmelitské ulici

In der heutigen Rubrik Jahrestage der Woche erinnern wir uns an eine interessante Persönlichkeit, an den Gründer der Turnbewegung Sokol Miroslav Tyrš, um den Tschechen und Deutschen gerne buhlen. Er wurde am 17. September in Děčín 1832 in der Familie eines Schlossarztes als Friedrich Emmanuel Titsch geboren. In der Familie Tirsch wurde deutsch gesprochen, und wenn er nicht als Kind beide Eltern verloren hätte, würde er höchstwahrscheinlich mit der deutschen Umgebung auch in seiner Erwachsenheit verbinden bleiben. Mit sechs Jahren wurde er aber zum Waisen, seine Eltern und auch Schwestern starben an Tuberkulose. Um die Erziehung des kleinen Jungen kümmerten sich dann nach und nach seine tschechischsprachigen Onkel Fridrich und Anton Kirschbaum. Die Kindheit verbrachte Tyrš bei seinem Onkel Friedrich auf dem Lande in der Umgebung von Mladá Boleslav, später übersiedelte er zu Anton nach Prag, wo er das Gymnasium absolvierte und dann begann er Jura zu studieren. Das Studium machte ihm aber keinen Spaß und er entschied sich, die philosophische Fakultät zu besuchen, an der er Philosophie und Ästhetik studierte. Gleichzeitig widmete er sich der Mathematik und Anatomie. Schon als Kind hatte er gesundheitliche Probleme und so begann er auf Anraten eines Arztes Turnanstalten zu besuchen. Bald hatte er sich für Bewegung begeistert. Nach der Beendigung des Studiums hat er die Stelle eines Erziehers der Kinder eines reichen Fabrikanten in Nový Jáchymov bei Beroun angenommen. Hier kennte er Jindřich Fügner lernen, der sich genauso stark wie Tyrš für Körperübung interessierte. Im Jahre 1962 begründeten sie gemeinsam mit anderen Persönlichkeiten der tschechischen Nationalbewegung nach dem deutschen Vorbild die Turnbewegung Sokol. Tyrš formulierte die Grundsätze des Sokol und gleichzeitig schuf er das tschechische Fachvokabular für das Turnen. Für den Rest seines Lebens war Tyrš ein aktiver Mitglied der Turnbewegung, er beteiligte sich an der Gestaltung der Übungsaufstellungen für den ersten öffentlichen Auftritt.
In der Zeit der Gründung von Sokol tschechisierte Tyrš seinen Namen. Der deutsche Name „Tirsch“ wurde in die tschechische Transkription umgeschrieben und den Vornamen Fridrich änderte er zunächst in Bedřich und dann Miroslav.
Tyrš engagierte sich auch politisch, er wurde für die Partei der Jungtschechen in den Reichsrat gewählt. Gleichzeitig hält man ihn für den ersten tschechischen Kunsthistoriker. Er widmete sich der Kunst schon als Junge, er reiste viel und besuchte die europäischen Kunstsammlungen. Auf Grund seiner Kenntnisse schrieb er kunsthistorische Studien.
In den 80-Jahren gelang es ihm, die Stelle zuerst an der Tschechischen Technischen Universität zu gewinnen, später an der philosophischen Fakultät der Karlsuniversität, wo er Kunstgeschichte unterrichtete. Seine akademische Karriere dauerte aber nicht lange. Im Sommer 1884 fuhr er in das österreichische Städtchen Özt in den Alpen, um sich dort von seiner depressiven Erkrankung zu erholen. Statt Besserung fand er dort den Tod. Er ertrank in dem Gebirgsfluss Ache.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.