Olympionik a skaut Emerich Rath - muž, který našel Bohumila Hanče

Od dětství náruživě sportoval. Lyžovat se naučil už v deseti letech a stal se tak průkopníkem lyžování na Broumovsku. Hrál fotbal, hokej – lední i pozemní, věnoval se také kanoistice, rychlobruslení, boxu, veslování i atletice. Soutěžil v chůzi i vytrvalostním běhu.

Jako maratonec startoval za Rakousko-Uhersko na olympiádě v Londýně v roce 1908 a v Římě v roce 1912. Ve stejném roce stal také boxerským mistrem Německa v těžké váze. O rok později se chtěl zúčastnit 50kilometrového běhu na lyžích v Krkonoších, kvůli špatnému počasí ze závodu odstoupil a stal se pak jedním z těch, kteří se vydali hledat zbloudilého favorita závodu Bohumila Hanče.

Rathovi se podařilo vysíleného Hanče najít a vydat se mu pro pomoc. Hanč ale nakonec zemřel na zástavu srdce. Emerich Rath pak na jeho počest vybudoval na krkonošském Zlatém návrší první pomníček.

Rath byl také zapáleným veslařem a kanoistou. Sjel mnohou evropskou řeku a v roce 1924 dokonce na svém kajaku dorazil po Seině na olympijské hry v Paříži, kde se setkal s Pierrem de Coubertinem.

Pěstoval také tramping a v trampském hnutí platil za významnou postavu. Měl přezdívku Šedivý Vlk. Ve 20. letech si v Praze otevřel veliký obchod se sportovními a zálesáckými potřebami.

Během okupace Emerich Rath riskoval život, když se svou ženou Františkou ukrýval německého žida Borise Efenberga. Tento lidský postoj zachránil Ratha před odsunem. Po nástupu komunismu přišel o svůj obchod a za propagaci západního stylu života byl dokonce na rok uvězněn. Zemřel v roce 1962 v domově důchodců v Broumově.

V posledních letech si nejen Broumov začal osobnost Emericha Ratha opět připomínat. Od Českého olympijského výboru získal cenu fair play In memoriam, v Broumově je po něm pojmenován sportovní areál, lyžařský přechod nebo přespolní běh.

Nächsten Donnerstag den 5. November vergingen 132 Jahre seit der Geburt des vielseitigen Sportlers und Olympiasiegers Emmerich Rath. Er wurde in Prag geboren, seine Kindheit verbrachte er in Braunau (Broumov), mit vierzehn Jahren kehrte er wieder nach Prag zurück, um dort eine Lehre zu beginnen und danach als Handlungsgehilfe bei der Eisenwarenhandlung Rott zu arbeiten.

Von früher Kindheit an widmete er sich leidenschaftlich dem Sport. Schon im Alter von zehn Jahren erlernte er das Skilaufen und wurde Pionier des Skilaufs in der Region Broumov. Er spielte Fußball, Eishockey und Feldhockey, er widmete sich auch dem Kanufahren, Eisschnelllaufen, Boxen, Rudern und der Athletik. Er beteiligte sich an Wettbewerben im Dauerlauf. Er nahm an den Olympischen Spielen 1908 in London und 1912 in Rom teil, wo er für Österreich-Ungarn startete. Im gleichen Jahr wurde er Deutscher Boxmeister im Schwergewicht. Ein Jahr später wollte er an einem fünfzig Kilometer langen Rennen im Riesengebirge teilnehmen, verzichtete er aber wegen des schlechten Wetters auf den Skilauf und gehörte dann zu denjenigen, die nach dem verlaufenen Bohumil Hanč, den Favoriten des Wettkampfs, suchten. Rath gelang es den erschöpften Hanč zu finden, und er machte sich auf den Weg, um Hilfe zu holen. Hanč starb dann an Herzstillstand. Zum Gedanken und seinem Ehren errichtete dann Emmerich Rath auf der Goldhöhe im Riesengebirge das erste Denkmal.

Rath war auch ein leidenschaftlicher Ruderer und Kanufahrer. Er befuhr viele europäische Flüsse und im Jahre 1924 gelangte er mit seinem Kanu nach Paris, wo die Olympischen Spiele stattfanden und wo er Pierre de Coubertin traf. Er war Anhänger des „Tramping“ und unter dem Namen Grauer Wolf war er eine bedeutende Persönlichkeit dieser Bewegung.

In 20. Jahren eröffnete er in Prag ein eigenes Geschäft für Sportartikel und Trampingausrüstung. Während der deutschen Besetzung riskierte Emmerich Rath sein Leben, als er zusammen mit seiner Frau Franciska den Juden Boris Effenberg versteckte. Dank seiner menschlichen Handlung war Rath von der Vertreibung nicht betroffen. Nach der Machtübernahme der Kommunistischen Partei verlor er sein Geschäft und wurde wegen westlichen Lebensstils und seiner Propaganda zu einem Jahr Gefängnis verurteilt. Er starb im Jahre 1962 in einem Altersheim in Broumov. Das Tschechische Olympische Komitee verlieh ihm in memoriam einen Fairplay-Preis, in Broumov wurde nach ihm das Sportareal oder der Geländelauf benannt.