Tecelin Jaksch - opat, kterého neměli rádi nacisté a ani komunisté

22. březen 2016

Tentokrát si připomeneme rodáka z jižních Čech, cisterciáckého mnicha Tecelina Jaksche. Narodil se 23. března 1885 v Haklově Dvoře u Českých Budějovic jako osmé ze třinácti dětí.

Jakschovým rodným jazykem byla němčina, ale od četných českých sousedů se naučil velmi dobře česky. Po maturitě na budějovickém gymnáziu se stal novicem v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, kde své rodné jméno Josef vyměnil za řádové jméno Tecelin.

Řád ho v roce 1905 vyslal na univerzitu do Innsbrucku studovat teologii. Po jejím absolvování složil Tecelin Jaksch věčný řeholní slib a byl pověřen duchovní správou okolí Boršova, které obývali především Češi, takže zde Tecelin mohl využít své znalosti češtiny.

Během první světové války sloužil jako vojenský kaplan a získal Záslužný kříž pro duchovní. V roce 1925 byl zvolen opatem vyšebrodského kláštera. Tecelin Jaksch se ukázal být schopným manažerem. Klášter za jeho vedení prošel řadou oprav a modernizací. Otevřel dokonce mateřskou školku a postavil na nohy klášterní pivovar.

Díky Jakschovu charismatu měl klášter také mnoho zájemců o noviciát. Opat Tecelin proto plánoval obnovit zaniklý klášter ve Zlaté Koruně. Kvůli událostem následujících let se k tomu ale nedostal. Přišla sudetská krize, během které se Jaksch rozhodně stavěl proti nacistické ideologii. V roce 1937 pozval do kláštera Edvarda Beneše, v říjnu 1938 naopak odmítl do kláštera vpustit Adolfa Hitlera, který tehdy projížděl Šumavou, čerstvě připojenou k nacistickému Německu.

Krátce na to byl Tecelin Jaksch zatčen gestapem a na půl roku uvězněn. Po propuštění žil v částečné internaci pod dohledem gestapa. Vyšebrodský klášter nacisté v roce 1941 zrušili a zabrali. Po roce 1945 se činnost kláštera opět obnovila a Tecelin Jaksch se vrátil do jeho čela. Dobré časy ho ale nečekaly.

Klášterní osazenstvo čelilo šikaně ze strany úřadů. Docházelo k nezákonnému zabavování řádového majetku a vyhnání mnoha německých mnich přesto, že pro jejich otevřeně protinacistické postoje se na ně Benešovy dekrety vztahovat neměly.

Všechno vyvrcholilo s nástupem komunistické diktatury v roce 1948. Tecelin Jaksch tehdy odešel do Rakouska, vyšebrodský klášter byl o dva roky později v rámci brutální Akce K zrušen a řeholníci odvezeni do tzv. koncentračních klášterů.

Tecelin Jaksch dožil jako opat administrátor ve štýrském klášteře Rein. Na věčnost se tento muž, který byl trnem v oku nacistům i komunistům, odebral 23. května 1954.

In der heutigen Ausgabe der Rubrik Jahrestage der Woche erinnern wir uns an Tecelin Jaksch, einen Zisterziensermönch, Landesmann aus Südböhmen. Er wurde am 23. März 1885 in Hackelhof bei Böhmisch Budweis als das achte von insgesamt dreizehn Kindern geboren. Seine Muttersprache war Deutsch, aber dank vielen tschechischen Nachbarn lernte er sehr gut Tschechisch. Nachdem er das Abitur an dem Gymnasium in Budweis abgelegt hatte, begann er sein Noviziat in dem Zisterzienserkloster in Hohenfurth, wo er den Ordensnamen Tecelin erhielt.

Im Jahre 1905 begann er ein Theologiestudium an der Universität in Innsbruck. Nachdem er sein Studium abgeschlossen hatte, wurde er geweiht und zum Kaplan von Payreschau ernannt, wo die Bevölkerung meistens tschechisch war, und so konnte er seine Kenntnisse der tschechischen Sprache nutzen. Während des Ersten Weltkriegs diente er als Militärkurat und bekam das Geistliche Verdienstkreuz. Im Jahre 1925 wurde er zum Abt des Klosters Hohenfurth gewählt. Tecelin Jaksch erwies sich als fähiger Manager. Er eröffnete sogar einen Kindergarten und stellte die Kosterbrauerei auf die Beine.

Dank Jaschks Charisma gab es auch viele, die sich für den Noviziat im Kloster interessierten. Abt Tecelin hatte deswegen vor, das baufällige Kloster Zlatá Koruna zu renovieren. Die Ergebnisse der kommenden Jahre erlaubten es ihm aber nicht. Im Sudetenland kam es zum Zusammenbruch und Jaksch widersetzte sich gewiss der nazistischen Ideologie. Im Jahre 1937 lud er den Präsidenten Edward Beneš zu Besuch des Klosters ein, im Jahre 1938 lehnte er im Gegenteil den Besuch Adolf Hitlers ab, der damals im Böhmerwald zu Besuch war, der kürzlich zum Deutschen Reich beigeschlossen wurde. Kurz danach wurde Jaksch von der Gestapo verhaftet und zu sechs Monaten Haft verurteilt. Nach seiner Entlassung lebte er in einer Internierung, unter der Aufsicht von Gestapo.

Das Kloster Hohenfurth wurde im Jahre 1941 den Nazis besetzt und aufgelöst. Nach 1945 kehrte Jaksch in das Kloster als der Abt zurück, aber er sah den härtesten Zeiten entgegen. Das Kloster und sein Personal wurden seitens der Ämter schikaniert. Der Ordensvermögen wurde ungesetzlich enteignet und viele deutsche Mönche wurden vertrieben, obwohl sie für ihr offenes antinazistisches Verhalten von den Beneš-Dekreten nicht betroffen werden sollten.

Mit Beginn der kommunistischen Alleinherrschaft im Jahre 1948 erreichte die Situation ihren Höhepunkt. Tecellin Jaksch ging nach Österreich weg, zwei Jahre später folgte im Rahmen der grausamen Aktion K die Aufhebung des Klosters und die Mönche wurden in die sogenannten Internierungsklöster gebracht. Tecelin Jaksch lebte in Stift Rein in der Steiermark, wo er das Amt eines Administrators ausübte. Dieser Mann, der den Kommunisten und auch Nazis ein Dorn im Auge war, verstarb am 23. Mai 1954.

Spustit audio