Jarmila Hadrabová

Jarmila Hadrabová - Foto: Martin Straka

Jarmila HadrabováFoto: Martin Straka

Členka skupiny II. housle

Dětství jsem prožila na jihovýchodní Moravě v malé vesnici Martinice u Holešova. Hudbu jsem velmi intenzívně vnímala od nejútlejšího dětství.  

Tatínek přinesl domů housle a já jsem měla jasno. Zvuk houslí mě natolik fascinoval, že jsem prosila starší sestru, která sama zvládla jen začátky hry na housle, aby mě jim naučila. Tři roky jsem sama doma „hrála“. 

V devíti letech jsem začala dojíždět do hudební školy v Holešově. Mým prvním učitelem byl starší pán František Zapletal, který uměl hrát na všechny nástroje smyčcové a také klarinet a saxofon. V hudební škole vedl větší orchestr i s dechovými nástroji. Moje nadšení neznalo mezí. Zkusila jsem zkoušky na konzervatoř v nedaleké Kroměříži a vyšlo to.  

Studovala jsem ve třídě profesora Ing. Karla Janečka. Dodnes jsem mu vděčná za jeho obětavost, trpělivost a profesionalitu, s jakou se mně a všem svým žákům věnoval. Školní symfonický orchestr měl velmi dobrou úroveň. S úspěchem jsme se zúčastnili soutěže orchestrů v tehdejším Západním Berlíně nebo jsme nastudovali Smetanovu operu Prodaná nevěsta. Jezdili jsme hrát po celém okolí a kolonádní vystoupení v Lázních Luhačovice patří k nezapomenutelným zážitkům studentských let. Byla jsem si jistá, že po ukončení školy chci hrát v orchestru. 

Moje první angažmá bylo v orchestru v Hradci Králové, který začínal jako operní těleso. Výborná profesní zkušenost. Založili jsme si s kolegy salonní orchestřík a koncertovali jsme na různých kulturních akcích. V nedalekých Poděbradech jsem současně hrála v lázeňském orchestru a začala jsem učit na hudební škole v Chlumci nad Cidlinou. 

Od roku 1980 působím v SOČRu. Rok jsem hrála v dívčím komorním souboru Orchestra Puellarum Pragensis. Krásná spolupráce s Jaroslavem Krčkem a Musica Bohemica nebo nastudování barokních skladeb a světových oper v Bad Hersfeldu. 12 let vyučuji děti hře na housle na hudební škole. 

Jaký je můj nástroj?
Poslední dobou hraji na vlastní nástroj Josef Poetzl z r. 1937. 

Jaký byl můj dětský sen?
Od malička jsem toužila hrát na housle a později i na klavír, být maminkou, učitelkou, úřednicí nebo švadlenkou. 

Co mě baví?
Hrát na housle. Jsem absolutní nadšenec, práce je mi zábavou, štěstím… Mám velmi ráda děti a jejich svět, komunikaci s lidmi, organizování akcí, ráda pracuji s čísly, baví mě angličtina, ráda fotím a peču dorty, šiju, masíruju, chodím do kina na premiéry z MET a miluji kočky. 

Před několika lety jsem absolvovala několik ročníků Smyčcových sobot pro pedagogy na Konzervatoři Brno a přednášky na téma metodiky výuky hry na housle. Studium hry na barokní housle v Prachaticích u lektora Bojana Čičiče a v Holešově u prof. Johna Hollowaye. Od loňského roku navštěvuji kurzy osobnostního růstu. V roce 2014 jsem vykonala pouť do Santiaga de Compostela. 

Mám ráda lidi, ráda jim pomáhám, snažím se vytvářet dobré vztahy nejenom na pracovišti. Žiji podle křesťanských pravidel, doplněné učením z kurzu osobnostního růstu. 

Autor:  Lucie Ryss

Sledujte nás

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas