Lukáš Vaněk

Lukáš Vaněk - Foto: Ondřej Melecký

Lukáš VaněkFoto: Ondřej Melecký

Člen skupiny Violoncella

Pocházím z Havířova, studoval jsem konzervatoř v Ostravě u pana Jana Hališky, pedagogickou univerzitu se zaměřením na violoncello a na Akademii múzických umění u pana Prof. Josefa Chuchra. 

Před SOČRem jsem byl na volné noze a v seskupení Moravští komorní sólisté s Tomášem Netopilem (prožili jsme spolu úžasná léta na koleji). 

V SOČRu působím 12 let (první 4 roky super, kdy se člověk učí a seznamuje, následuje procitnutí, že se tím neuživíte, musíte tedy hledat jinou práci. Tedy učím na ZUŠ Hostivař hru na violoncello, což mě velice baví). 

Jaký je můj nástroj?
K. Antonín Čermák z roku 1917 (můj nástroj bude mít 100 let), pořídil jsem si ho v II. ročníku akademie. U smyčcových nástrojů platí: čím starší, tím lepší. (jedná se o hodnotu dřeva, které v takové kvalitě tady na té planetě už nikdy nenaroste). 

Nástroj jsem dostal od profesora, cca každý rok a půl dávám nástroj k houslaři, který se o nástroj postará a zrenovuje ho, proto může nástroj takto dlouho vydržet. Takový nástroj je srdcovka :-) 

Jaký byl můj dětský sen?
Maminka mi jednou koupila dlouhohrající desku Antonína Dvořáka - violoncellový koncert h moll (první LP u nás, bylo mi 6 let). Pořád jsem to poslouchal dokola, usínal u toho a chtěl to umět hrozně hrát. Díky tomu jsem se stal violoncellistou. Kruh se uzavřel tím, že jsem studoval na akademii u pana Chuchro, který desku natočil, a já následně z této skladby absolvoval. 

Co mě baví?
Plavání, sauna, začínám se o sebe starat – fyzicky i psychicky takto odpočívám. Můj smysl života jsou ale mé malé děti, jednoznačně! Zajímám se také o psychologii, o to, jak pracovat s dětmi, atd. Souvisí to i s mým učením v ZUŠ. 

Autor:  Lucie Ryss

Sledujte nás

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas