Velké malé zprávy 2. dubna 2006

Co mají společného Tři mušketýři a švábi? Je to heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho". Server LiveScience píše o pokusu, při kterém si vědci ověřili, že švábi opravdu drží za všech okolností spolu. Padesáti švábím larvám nabídli tři stejně velké úkryty. A co larvy udělaly? Vlezly si všechny do jediného z nich.

Potom vědci pokus zopakovali, ale nabízené úkryty zmenšili, aby se tam všechny larvy nemohly vlézt. Švábi zareagovali tím, že se rozdělili do dvou stejně velkých skupin a zalezli do dvou úkrytů, takže jeden nechali prázdný.

Podle vědců čerpají švábi, stejně jako někteří jiní živočichové, ze skupinového soužití celou řadu výhod. Dělí se o zdroje potravy, mají lepší podmínky pro reprodukci a konkrétně švábi si také životem pohromadě udržují potřebnou vlhkost. Vědci během pokusu zaznamenali ještě jednu zajímavou věc: rozdělení do dvou skupin s naprosto stejným počtem členů neřídil žádný vůdce, šlo prý o kolektivní rozhodnutí.

Osamělost je stejně škodlivá jako kouření. Vědci zjistili, že u starších lidí způsobuje chronický pocit osamělosti vysoký krevní tlak, který může dosáhnout až kritických hodnot. Jak píše časopis New Scientist, badatelé zdůrazňují, že jejich studie potvrdila souvislost mezi osamělostí a vysokým tlakem i po vyloučení jiných důležitých faktorů, jako je třeba pití alkoholu, kouření nebo nadváha. Podle nich to potvrzuje, že to, jak se vyrovnáváme s osamělostí, se s věkem mění.

Už dřívější výzkumy ukázaly, že samota zvyšuje tlak i mladým lidem jejich organismus se s tím ale umí vyrovnat. U lidí po šedesátce je to už ale něco jiného těm prý opravdu hrozí, že jim pocit osamělosti poškodí fyzické zdraví. Je tu ale jeden problém: osamělost je hodně subjektivní záležitost.

Odborníci zjistili, že jí trpí i hodně lidí, kteří mají velké množství přátel a sociálních kontaktů. Studie na dvojčatech naznačují, že pocit osamělosti by mohl být ovlivněn geneticky.

S velkým zájmem se v Izraeli setkal výrobce takzvaného košer mobilu určeného pro ortodoxní Židy. Podle agentury AP jde vlastně o jakousi konzervativní verzi mobilního telefonu svému uživateli nabízí čistě jen to, pro co byl telefon původně určen tedy telefonovat. Nedá se s ním fotit, filmovat, ani stahovat informace z internetu, a také má zablokovaná čísla erotických linek.

Skupina rabínů dohlíží na to, aby jejich seznam byl stále aktuální. Ortodoxní rabíni často neuznávají ani rádio či televizi, ale s~nutností vlastnit mobilní telefon se prostě museli nějak vyrovnat a výsledkem je právě košer mobil. Obliba, kterou vzbudil, už dokonce nalákala i některé arabské mobilní operátory, takže to vypadá, že konzervativní telefon bude mít i svou muslimskou verzi.

Bouřlivou debatu vzbudila nová vědecká studie, která zkoumá opravdu zajímavé téma: pomáhá nemocným, když se za jejich uzdravení někdo modlí? Vědecký tým podporovaný nadací, která se zabývá vztahy mezi vědou a náboženstvím, se rozhodl postupovat jako při jakémkoli jiném klinickém výzkumu. Jeho postup popisuje časopis Nature.

Badatelé náhodně sestavili tři skupiny pacientů připravujících se na srdeční bypass, každá měla 600 členů. První bylo řečeno, že se ně bude možná někdo modlit, ale ve skutečnosti se tak nestalo. Druhé skupině řekli vědci to samé a opravdu se za pacienty někdo modlil. Třetí skupina věděla jistě, že se za ně někdo modlí.

A výsledek? Podle této studie takzvaná vzdálená prosebná modlitba nepomáhá, naopak možná i poněkud škodí, protože u pacientů ze třetí skupiny zaznamenali vědci o 14 procent více komplikací, které přisuzují jejich nervozitě. Kritiky tato studie ale opravdu nadzvedla ze židlí a nazvali ji mrháním peněz. Mimochodem, výzkum stál skoro dva a půl milionu dolarů.

Vyrábějte si elektřinu sami, vyzývá své občany britská vláda. Ministr energetiky Malcolm Wicks vyhlásil kampaň za takzvanou mikrovýrobu elektřiny. Jak píše časopis Nature, jejím účelem je přimět majitele domů, aby si na střechy nechali instalovat například solární panely nebo větrné turbíny.

Ušetří tak výrazně na účtech, které v současnosti platí velkým dodavatelům elektrické energie, a také přispějí ke snížení škodlivých emisí, které způsobují skleníkový efekt. Podle vládního plánu by si v roce 2050 mělo vlastní elektřinu vyrábět 30 až 40 procent domácností ve Velké Británii. Zatím ale není jasné, jak přesně chce britský kabinet lidi k tomuto kroku motivovat.

Ekologové se sice radují, ale věc není vůbec jednoduchá. Pořízení soukromé elektrárny je totiž velice drahé. Británie v každém případě nutně potřebuje produkci emisí omezit. Podle předběžných studií se jí nepovede splnit slib, že ji do roku 2010 sníží o pětinu úrovně z počátku 90. let.