SOČR má nového hráče na bicí nástroje

19. únor 2016

Šimon Veselý nastoupil do SOČRu na pozici hráče ve skupině bicích nástrojů.

Pochází z Liberce, vyrůstal v divadelním prostředí. Po střední pedagogické škole nastoupil na pražskou Hudební akademii múzických umění, kde nyní dokončuje magisterské studium.

Můžete přiblížit své dosavadní profesní působení?

Prvním profesionálním tělesem, ve kterém jsem působil dva roky v rámci orchestrální akademie, byla PKF - Prague Philharmonia.
Mezi těmito skvělými hráči jsem se naučil mnoho nejen o fungování orchestru z umělecké stránky, ale i o chování v tvůrčím kolektivu a vůči dirigentům jako autoritám.

V SOČRu mě mohli vidět diváci na koncertech v posledních letech poměrně často, jelikož skupina bicích potřebuje nezřídka výpomoc při skladbách s většími nároky na obsazení.

Na jaké nástroje hrajete?

Svět bicistů v symfonickém orchestru je oproti všem ostatním nástrojovým skupinám velmi pestrý. Vedle klasického trianglu nebo velkého bubnu, u kterého si mě asi většina z vás představí, se mohou objevit v partech například zvony, Windmaschine, kukačka, vibraslap nebo smirkový papír.

Spočítat na kolik nástrojů budu hrát je prakticky nemožné, protože skladatelé stále přicházejí s novými „nápady“ jak vytvářet netradiční zvuky (např. ponořit gong do vody nebo muchlat pečící papír). Samostatnou kategorií jsou melodické bicí nástroje. Jejich zástupci jsou vedle zvonkohry a xylofonu hlavně vibrafon a marimba, ke kterým mám velmi blízko, protože mají široké uplatnění také mimo orchestr.

Na jaký úspěch jste nejvíc hrdý?

Nebyl jsem zázračné hudební dítě. Úspěchy a ocenění jsem sbíral převážně s libereckým souborem bicích nástrojů Aries, který funguje při ZUŠ Jabloňová, ve kterém jsem donedávna působil. Zajímavostí může být fakt, že jsem nestudoval konzervatoř, jako drtivá většina profesionálních muzikantů, ale připravoval jsem se k přijímacím zkouškám na HAMU během studia střední školy, která nebyla zaměřena hudebně.

Měl jste nějaký klučičí sen? Čím byste byl, kdybyste nebyl hudebníkem?

O tom, že bych měl vysněné povolání, se mluvit nedá, ale přišlo mi báječné vaření. Možnost improvizovat a předat lidem požitek z jídla. Vlohy se ale projevily v jiných oblastech, takže jsem naštěstí na druhé straně výdejních pultů restaurací…

Co rád děláte ve volném čase?

Mým koníčkem jsou moderní deskové hry, které mají mnoho variant a kombinací herních mechanismů. Vedle oduševnělé zábavy jsou pro mě výzvou k překonávání a také udržují mozek ve střehu. Mou vášní jsou také požitky- dobré jídlo a zejména plzeňské pivo.

autor: Lucie Ryss
Spustit audio

CD SOČRu v e-shopu