Carmina burana

Carl Orff
(1895–1982)


Existují hudebníci, kteří nikdy do svého srdce nepřijali hudbu 20. století. Jedinou výjimku, kterou jsou ochotni připustit je, že Carmina burana Carla Orffa jsou geniálním dílem. Naopak jeden z velikánů hudby 20. století Igor Stravinskij naráží s velkou pravděpodobností na Carmina svou poznámkou o existenci „neoneandrtálského“ stylu. Ať už nahlížíme na Carmina burana tak, či onak, skutečností je, že je to jedno z nejhranějších kantátových děl, a že je považováno za vrchol Orffovy tvorby. Bylo však nespravedlivé omezit výčet Orffovy činnosti na tuto kompozici. Carl Orff se po celý život zabýval metodikou hudební výchovy, a v návaznosti na aktivity Paula Hindemitha vytvořil takzvaný Orff Schulwerk, kde je hudebnost a dětská tvůrčí činnost rozvíjena za pomoci rozmanitých bicích nástrojů (později se pro tyto nástroje vžil název „orffovské nástroje“). Rovněž tak se Orff zabýval spojením hudební a pohybové výchovy a prezentací jejich společného projevu. 

Zajímavé je, že Carl Orff začal jako takzvaně „avantgardní“ skladatel. Po vytvoření Carmina burana prý ale řekl svému nakladateli, že vše, co mu dosud vydal, může hodit do stoupy, protože teprve nyní nalezl své pravé vyjadřování a odsud začíná jeho souborné dílo. Carmina burana mají pokračování v dílech Catulli carmina a Trionfo di Afrodite; společně tvoří triptych s názvem Trionfi. Jednotlivé díly cyklu spojuje obdobná hudební řeč, opřená o výrazný rytmus, jednoduchou souzvukovou stránku a přehlednou melodiku. Mimořádně významná je role bicích nástrojů, ve 2. a 3. dílu trilogie zaujmou též party klavírní. V témže duchu zkomponoval Orff také opery Měsíc a Chytračka na náměty pohádek bratří Grimmů. Pozdější díla jsou více filozofická a hodně spojena s literárním a v případě scénických děl i vizuálním prvkem. Hudba je zde pouze jednou ze složek celku díla. Jde svým způsobem o moderní wagnerovský Gesamtkunstwerk. 

Textovým podkladem Carmina burana je středověká studentská poezie. Pochází ze slavného rukopisu, objeveného v benediktinském klášteře v malé obci Benediktbauern na úpatí Alp. Z obsáhlého sborníku použil Orff 24 básní a seřadil je do několika oddílů, např. Přišlo jaro, V hospodě, Království lásky. Celek rámuje číslo Štěstěna vládne světu. Každé z čísel má svou osobitou tvářnost, mnohá z nich jsou velmi populární, například vstupní Fortuna imperatrix mundi, poněkud cynický zpěv opékané labutě, přednášený zpěvákem falsetem, nebo přípitek, ve kterém se dlouze jmenuje, kdo všechno pije. Celek působí monumentálně a při vší jednotě hudební řeči i velmi rozmanitě.
 

Autor:  Jitka Novotná

Nové články v rubrice

Video

Zahajovací koncert

V pondělí 2. října zahájil SOČR svou 91. abonentní sezónu koncertem s podtitulem „Vzpomínky, osudy a...

My jsme SOČR - Foto: Vladimír Staněk
 

Sledujte nás

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace