naši dravci

STÁHNĚTE SI PUZZLE " NAŠI DRAVCI " (817 kB)

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

Jestřáb Lesní

  Středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o 1/3 menší. Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty.

Káně lesní (Buteo buteo)

Káně lesní

  Káně lesní patří mezi několik málo druhů dravců vyznačujících se výraznou barevnou proměnlivostí. Ve Starém světě je rozlišováno celkem 11 geografických ras, nicméně i v rámci poddruhu B. b. buteo vyskytujícím se ve většině Evropy nalezneme vedle normálně zbarvených jedinců i ptáky téměř bílé nebo naopak velmi tmavé.

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

Krahujec obecný

  Podobně jako u ostatních dravců, samice krahujců jsou výrazně větší a těžší než samci. Samice mohou vážit až 340g, zatímco samci dosahují maximálně 190g. Krahujec obecný je po jestřábovi druhým nejrozšířenějším druhem početného rodu Accipiter; v Evropě žijící populace jsou do značné míry stálé, zatímco ruské populace pravidelně táhnou do severovýchodní Afriky a jižní a jihovýchodní Asie.

Moták pochop (Circus aeruginosus)

Moták pochop

  Moták pochop je naším jediným dravcem hnízdícím v pobřežních porostech rybníků. V případě nedostatku vhodných hnízdních ploch mohou nouzově zahnízdit i uprostřed obilných lánů, nicméně tato hnízdění ale bývají často neúspěšná kvůli zemědělským zásahům.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

Orel mořský

  Výskyt orla mořského je úzce spjat s vodním prostředím, avšak zdaleka ne pouze s mořem. Na pobřežních útesech hnízdí hlavně v Norsku, Grónsku a na Islandu, zatímco ve vnitrozemí, jako třeba i v jižních Čechách, jsou jeho domovem a lovištěm rybníky a jezera obklopené lesními porosty nezbytnými pro hnízdění.

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

Poštolka obecná

  Charakteristický třepotavý let poštolky zná asi každý. Málokdo však ví, že poštolky podobně jako řada ostatních ptáků mají schopnost vidět v ultrafialovém spektru. Tato schopnost jim umožňuje vidět čerstvou moč hrabošů, která v ultrafialovém světle září jasně žlutou barvou. Společně s celkově ostrým zrakem tak mohou snadněji lokalizovat svoji nejčastější potravu.